V kině

Hořká česká komedie, ve které se asi leckdo pozná.
Šílená babička, rezignující rodiče, děti bez ambicí ... a poslední noc na chatě, která může ještě leccos zachránit. Druhá půlka sice pomalejší než nastartovaná první, ale dobrý. Aspoň pro mě konečně českej film o něčem. Plus vtipy. To je vzácný.

Voda nad zlato

Hrdinka v našem trávníku

Musím říct, že díky letošnímu létu se naprosto změnil můj postoj k vodě. Daleko víc si jí vážím a šetřím s ní. Když něco vylévám, zvažuju, jestli by se tím nedalo zalít venku. Většinou ano. Večer zalévám, ale jen lokálně. To, co nejvíc schne, nebo mi je rostliny líto. Říkám tomu emoční zalévání a dost mě to trápí. Nejradši bych ho dopřála všem. Vítězí azalka, kterou mi sem zasadil kdysi tchán, je to vzpomínka na něj a ta uschnout prostě nesmí! I když se jí moc dobře nedaří.

Bojím se, aby jednou voda nevyschla. Jakože úplně.

Když si vezmu, že pitnou vodou i splachujeme, je mi z toho dost úzko.

Naše děti budou muset vymyslet odpovídající (úspornější) systém.

V pondělí

Dnes jsem měla v diáři jedinej záznam: SCHŮZKA S ANDĚLEM.
Nezklamal.

Podstávkové domy

Na severu Čech, v místech kolem Chřibské, Krásné Lípy, Kamenického Šenova a okolí, jsou tyhle stavby doslova na každém kroku. Strašně jsem chtěla všechna místa projít a kochat se, ale horké počasí nám to nedovolilo. Vycházky byly mnohdy zality vlastní krví, nohy a ruce mi poštípali žízniví komáři a šaty jsem propotila skrz naskrz. Nebýt hospod po cestě, tak jsme nepřežili.

Vedro mě psychicky rozkládá.

V seníku

Musím říct, že na to, jak málo zkoumáme, kam vlastně pojedeme na dovolenou (a často rozhoduje momentální nápad nebo náhoda), je Seník trefa do černýho. Jsme nadšeni. Není v něm vedro, naopak jsem se v noci musela víc přikrejt. Já! Seník je součástí statku Na Stodolci a je nám tu blaze. Za oknem výběh s kozami a koňmi, vaří se z místních surovin. Lidí málo, večer píšu venku vedle Seníku a nikdo tady. Blaho. Nikdo nám neříká, co máme dělat, tak si děláme, co chceme. Nemusím se opalovat, ani koupat, protože jinde než doma to nemám ráda. Dovolená!

Už brzy

Příští týden budeme pár dnů s I. pobývat v tomhle Seníku. Sama jsem na to zvědavá. Doufala jsem, že bude o něco lepší (= horší) počasí. Snad tam neseschneme jako seno, co tam dřív bejvávalo. Seník se nachází poblíž Chřibské. Pokud byste měli tipy na kavárny, muzea, hrady, výstavy a jiný místa, kde se člověk může schovat před sluncem, sem s nimi!

Děkuji.

K moři ne

Kdybyste mě někdo chtěl pozvat k moři, tak rovnou říkám, že děkuji, ale nejedu. V tomhle vedru snesu maximálně dobře klimatizovanou kavárnu, kupodivu i ve vlaku Říčany - Praha bývá příjemně. Snažím se psát, co to jde, ale moc to nejde. Hlava by potřebovala bydlet v lednici. Schůzky si nedávám. Až se ochladí. Hodně jsme teď byli v Hole, byt je neustále v obležení, vzali jsme tam babičku, pár dní tam strávila i ségra. Ale je tam vedro k nevydržení, takže je žádoucí stát co chvíli pod studenou sprchou. Ale kavárny, bistra a jídelny tam milujeme.

Příští týden má I. dovolenou, ale protože si letos nemůžeme vyskakovat do ciziny, jedeme na sever. Čech, abych byla přesná. Pět nocí tam budeme trávit v seníku. A to doslova. Fotky udělám, ale není tam wi-fi, tak asi žádné průběžné zprávy nebudou. Ale offlajn je taky fajn.