čtvrtek 23. listopadu 2017

Stromečky

Nemám moc ráda zdrobněliny, ale tomuhle se opravdu stromy říkat nedá.
Moje sbírka.
Mám ji v ložnici, koukám na ni, když usínám.
Teda pokud není tma.
Dneska odpoledne nebyla, naopak svítilo sluníčko a já šla zrovna spát.
Věděla jsem, že dnes musím psát do noci, tak nezbývá, než si jít aspoň na chvíli lehnout odpoledne. Protože jinak bych nenapsala to, co jsem napsat potřebovala. Samý přípravný texty ke grantům pro oba filmy, který píšu (resp. jeden už je napsán a u druhýho finišuju). Ale krátký synopse, dlouhý synopse, autorský explikace a podobný neživý věci mi moc psát nejdou, u těch se trápím. Mnohem radši se vrhám do neklidných vln scénáře.
 





 

úterý 21. listopadu 2017

Dokumentární úterý

Pokud chcete vědět, jak v Norsku funguje systém ochrany dětí, kvůli kterému přišla například paní Michaláková o své dva syny (asi nejznámější kauza u nás), podívejte se dnes ve 21 hod na ČT2 na Český žurnál, díl Děti státu.
Na dokumentu spolupracovala i moje spolužačka Margareta Hruza, která se narodila v Norsku českým rodičům, pak mimo jiné studovala v Praze režii, a teď bydlí zpět v Norsku. Takže informace budete mít přímo od pramene! Navíc Margareta jejich systém spíš chválí, než odsuzuje, což je pro mě zatím první odlišný názor.
 

zdroj MFDF Jihlava

 
Toto road movie se snaží proniknout do zákulisí významu a způsobu fungování systému ochrany dětí v Norsku tzv. Barnavernetu a jeho dopady i u nás. Na konci si klade zásadní, ale rozpornou otázku, čí jsou naše děti? Režie I. Pauerová Barnavernet je norský úřad na ochranu dětí, založený v roce 1992. Poskytuje pomoc dětem a rodinám v různých situacích od finanční pomoci, až po odebírání dětí. Stát skrz Barnavernet dohlíží na kvalitní dětství všech dětí. V posledních letech se však něco stalo a norský systém na ochranu dětí začal mít odpůrce po celém světě, včetně České republiky. Film zkoumá, proč i u nás Barnavernet vzbuzuje až takový zájem. Proč jsou Norové dobrovolně víc regulovaní státem a institucemi, než my v Česku. V Norsku lidé říkají, že stát je nejlepší kamarád. Jsou za omezení rádi a jsou spokojení, že stát rozhodne za ně. I proto jsou Norové dle výzkumu veřejného mínění skoro každoročně vyhlašováni za nejšťastnější národ na světě. Proč bychom my točili o Norsku, když je u nás tolik problémů? Máme největší počet dětí v kojeneckých ústavech v Evropě, odebíráme většinu dětí kvůli finanční situaci v rodinách. Ale pak na druhou stranu to, co se děje v Norsku, je problém každého vyspělého státu a týká se to všech nás v Evropské unii, protože nám to klade otázku o tom nejzásadnějším: Má být stát složený z rodin anebo má být stát jedna rodina?(zdroj ČT)
 
 

 

neděle 19. listopadu 2017

Vánoční přání





 
Kromě vánočních ozdob jsem nedávno začala sbírat i vánoční pohledy. Ale pouze takové, na kterých jsou skleněné nebo korálkové ozdoby. Občas tam totiž píšou, z jaké sklárny ozdoba pochází, výjimečně, kdo je návrhář apod.
Když mi přišel první balíček, pocítila jsem neskutečnou nostalgii po dětství.
Byla to doba, kdy nám před Vánoci chodily do schránky tyhle pohledy a my, děti, jsme hodnotily, kdo poslal nejhezčí. Hlavně to ale byl vzkaz od někoho, kdo si dal práci, aby pohled vybral, napsal a poslal. Podle mě to mělo smysl, byla v tom příjemná vibrace. Vzpomněl si na mě. Nezapomněl.
 
Každý rok vyrábím PF, rozdám jich a rozešlu skoro stovku.
Do schránky mi jich přijde tak pět.
Ani úzký okruh kamarádů už mezi sebou nezná své adresy.
Zkuste letos poslat přátelům a rodině přání, ti budou koukat! Možná se leknou, že se něco stalo.
 
Poznám rukopis svých rodičů, ale obávám se, že brzy už to taková samozřejmost nebude.
My nebudeme vědět, jak píšou naše děti, a oni, jak píšeme my.
Je zvláštní, že tyhle obyčejnosti se ze života vytrácí.
 
Píšete přání vy?
Fakt by mě to zajímalo!
 

pátek 17. listopadu 2017

Co čtu


 
Chystala jsem se dnes na vlastenecký výlet do Prahy, ale počasí, že bys psa nevyhnal (já s ním tedy venku byla, ale tím pro dnešek hasla moje outdoorová činnost). Zlobí mě chronická dutina, takže radši doma teplo a klid.
Knížku Astrid Lindgrenové jsem si koupila kvůli severským vánočním zvykům, které potřebuju znát (do scénáře), tak se chytám všech dobrých zdrojů. Začala jsem ji číst ve vlaku a přenesla mě do zpátky do dětství, kdy jsem toužila zažít pravé Vánoce jako z knih AL.
Pokud máte tip na (nejen dětské) knížky, kde se vypráví o severských Vánocích, budu ráda. Přečtu si je, a pak je schovám pro Tobiho.
Náš rošťák začal tento týden lízt. Všechno ho hrozně zajímá, i moje ozdoby.
Mimochodem koupila jsem teď další kousky za dobrou cenu, protože v aukcích je překvapivý přetlak antikového vánočního zboží. To dřív nebylo. Prodejci nasazují vysoké ceny za průměrné zboží, což nikdo nekupuje. Ale kdo se chce opravdu jen zbavit starých krámů, dá to za hubičku, a i když lidi přihazují, ceny se moc nevyšplhají. Pokud to tedy není raritní kousek.
Příští týden zase něco vyfotím, mladí se stěhují do pronájmu, tak se čoro moro u nás trochu zklidní.
 
 

úterý 14. listopadu 2017

Ježíškova vnoučata


Český rozhlas včera spustil akci Ježíškova vnoučata, oslovil desítky domovů seniorů, aby jejich opuštění klienti napsali, co by si přáli pod stromeček. V dřívějších letech to samé pořádali pro děti z dětských domovů.
Máme tedy úžasnou příležitost stát se Ježíškem a někoho obdarovat.
Hned včera, první den, bylo splněno přes 90% přání!
Ale každý den se budou přidávat další!!!!
 
Darovat můžete buď věci nebo zážitky.
Ze zážitků si senioři nejvíc přejí setkání s Karlem Gottem, jeho koncert, kulturu, ale taky setkání s dcerou nebo zprostředkování návštěvy vlastních synů.
Jojo, občas vám i slza ukápne.
 
Co se týče darů, je tu všehochuť.
Běžné toaletní potřeby, sladkosti, předplatné časopisu, lampička na čtení, vlna na pletení, vánoční cukroví, ale taky kniha s věnováním "Milé Růžence ...". Nebo meruňkový dort, kakao + mít si to s kým sníst a vypít. Smutná jsou přání, kdy si senioři přejí základní věci jako bavlněné tričko, noční košili, šampon apod. Několik babiček ze stejného domova by chtěly noční stolek. Každá svůj, protože nemají žádný. Ale jsou i vtipná přání - klobouk a kalendář s obrázky pěkných žen, nebo kurník se slepičkami, či "podívat se do Austrálie nebo basu piv".
Hodně lidí potřebuje nový vozík, polohovací postel, cvičební pomůcky a jiné věci, které jim jednotlivec těžko může splnit. Mohla by nějaká firma nebo zdravotní pojišťovna. Johoho!
 
Zaslání je jednoduché - zdarma si pro dárek dojede přepravce. Nebo se můžete domluvit přímo s konkrétním domovem a přivézt dárek osobně. To je pro obdarovaného největší překvapení!
 
 
Ať už podpoříte kohokoli, budu ráda, když mi o tom napíšete.
Abych věděla, že si to tady nepíšu jen pro sebe :)
 
 
 
 

pondělí 13. listopadu 2017

Časopisy o designu a bydlení

Dnes tu budu trochu za trhovkyni.
Nabízím časopisy, které s těžkým srdcem pouštím, ale na všechny už prostě nemám místo.
Protože ozdoby.
Některé z nich si kupuju v Čechách, jiné jsem si přivezla zvenku, vč. Austrálie. Jeden titul odebírám z USA. Než je pošlu dál formou aukce, napadlo mě je nabídnout zde. Třeba budete mít někdo zájem.
Odhadem je to max. za pětinu původní ceny.
Ceny + popisek vždy pod fotkou.
Kdyby náhodou ... pište, prosím, do komentářů.

Aktualizováno: prodané vše. Děkuji!

 6 ks francouzsky, 200 Kč, pošta 80 Kč
 
 5 ks francouzsky, 150 Kč + pošta 80
 
 6 ks německy, 150 Kč, pošta 80
 
 6 ks, německy, 150 Kč, pošta 80
 
 6 ks, anglicky, 250 Kč + pošta 80
 
 5 ks, anglicky, 200 Kč, pošta 80
 
 mix jazyků, 100 Kč, pošta 50
 
3 ks, česky, 100 Kč, pošta 50
(prostřední kus je aktuální číslo)
 


neděle 12. listopadu 2017

En underbar jävla jul

V češtině tenhle film dostal název Kyselé Vánoce.
Opravdu smekám před skandinávským humorem, moc se mi tahle komedie líbila. Přitom jde o vážnou věc. Dva gayové se rozhodnou svolat své rodiny a představit jim dívku, se kterou čekají dítě. Miluju, když někdo dokáže de facto psychologický film pojmout s humorem. A jakým!
Skvělá práce s charaktery postav, úžasný dům, ve kterém se celý film odehrává.
Miluju tyhle příběhy!