Stela postoupila do třetího ročníku.
Jsem vyčerpaná jak po přespolním běhu.
A jedeme nanovo.
Pan učitel už v jejich třídě učit nebude, vzdal se i třídnictví, nicméně na rozloučenou napsal rodičům srdceryvný dopis a půlce třídy napařil reparát nebo dva. Ještě nemají všichni vyhráno.
Nicméně učitel půjde trápit jiné děti do jiných tříd, což nechápu. To, co jsme s ním zažili, by odpovídalo kvalifikaci psychopata, nikoli pedagoga. Škola na masivní odpor rodičů nereaguje, takže už se to dostalo výš. Nechápu podruhé.
Stela má několik nových zajímavých předmětů, které vyučují zajímavé osobnosti, často samotní umělci. Těším se z toho spolu s ní.
Včera hned ráno pracovní schůzka. Noví producenti, nový projekt. Nevím, jestli se to propojí. Zatím namlouvání.
Píšu nový film. Předevčírem mě přepadl nápad, hned se mi začaly cpát dialogy do uší, tak úprk domů, abych si to stihla zaznamenat. Ale ne ze všech nápadů vyroste scénář. Zatím to ale tak vypadá. Komedie. Sranda.
Ve lněných věcech ve Vodičkově ulici měli slevy. Koupila jsem si kalhoty a košili za půlku. Obsluhovala mě taková skvělá paní, jiná, než bývají unuděné prodavačky v těchto obchodech. Tak jsem zjistila, že paní po letech odešla z reklamky, teď prodává napůl tady a druhou půlku peněz si vydělává jako doplňovačka zboží v DM. Je spokojená, domů jde s čistou hlavou. Jen si člověk musí srovnat zkřísnuté ego. Krásně jsme si popovídaly. Na závěr mě objala.
