úterý 29. července 2014

Nenapadá mě nadpis


Takhle vypadá kafe, když mi ho připraví Stela. Jinak - viz včerejší foto.

Dopsala jsem. Ale teda v bolestech. Vůbec z toho nemám žádný pocit, natož dobrý. Hrozně bych si potřebovala psychicky odpočinout. Aspoň na týden strčit hlavu do jehličí.
Nejde to.
Zítra opět návrat k seriálu. Dopisujeme posledních pár dílů, které poběží ještě letos. Pokud se bude pokračovat, nemáme žádnou přestávku a rovnou naskočíme do nových dílů. Akorát vůbec netušíme, o čem budou. Nedaří se nám postavit pořádný tým, všechno dotahujeme ve dvou lidech. Dlouhodobě neudržitelné. Píšeme pod velkým tlakem, lidi odpadávají. 
A výsledek (aspoň pro mě) tomu neodpovídá.
Chjo.



pondělí 28. července 2014

Je to k nevíře


Zítra bych měla dokončit další verzi scénáře (už asi sedmou) o domácím násilí.
Poslední týdny postupuju opravdu po milimetrech, protože to téma je těžké.
Navíc se tam objevuje i téma víry, protože rodina, ve které se tohle děje, je silně věřící.

Vycházím částečně ze skutečného příběhu, protože bych si v některých věcech nedovolila improvizovat. (Nicméně, když píše autor o vraždě, taky nemusí nejdřív někoho zabít.) Přesto téma víry je pro mě do velké míry posvátné. 
Události posledních týdnů mi však přinesly ještě nové zkušenosti, se kterými si lámu hlavu. Zaprvé hotel, ve kterém jsme byli nedávno s mým mužem, rekonstruovala rodina, která si hned vedle něj nechala postavit kapličku a v ní, před ní a kolem ní probíhalo časté modlení. Na jakémsi soustředění tam byly celé rodiny, které byly na rozdíl od jiných rodin dost rozpoznatelné. Všichni nosili páskové sandály a v nich roztodivné ponožky (nezávisle na dalším oblečení) a ženy většinou měly tři malé děti. Jedno v kočárku, druhé vedle kočárku a třetí v břiše. A přísahám, že jsem ani jednu z nich nikdy neviděla se rozesmát. Na rozdíl od hlučných německých matek se řvoucími hajzlíky. Když si o snídani vedle nás přisedli dva veselí homo metro sexuálové a krásně voněli, tak se mi najednou nějak ulevilo ...

Dnes jsem kvůli scénáři hledala na internetu, jak velkým hříchem je pro pro křesťany onanie, a vypadlo na mě tolik čtení, že jsem se tím probírala hodiny (včetně pornostránek Jeptišky to dělají s knězem)
Nejvíc na mě ale zapůsobil dopis šestnáctiletého mladíka, který se užírá tím, že tuto činnost provozuje a stydí se to přiznat u zpovědi. Za pár měsíců má mít biřmování a strašně se trápí. Doufal, že mu někdo na oficiálních stránkách věřících poradí, ale myslím, že ho odpověď uvrhla jen do ještě větší deprese.

Režisérka mi říkala, že by ráda víru z příběhu úplně vypustila, protože s věřící ženou, která v zájmu manželského slibu není schopná odejít od svého muže - tyrana, nikdo nebude soucítit. Víra jí prý v ateistickém Česku ubere body. Snažila jsem se to napsat tak, aby to tak nebylo, ale některé věci se mi obhajují opravdu velmi těžce, když je tak necítím.

Ale jinak, ať si každý věří komu/čemu chce.
Když ho to nestresuje a je mu tak dobře.

neděle 27. července 2014

Pohled do mé ústní dutiny

V sobotu jsem zase strávila přes tři hodiny se svým zubařem. Když někomu řeknu, že při ošetření usínám a zdají se mi sny, tak mi nevěří. Ale je to pravda. Tentokrát jsem moc nespala, protože mi mudr. popisoval, co dělá, abych byla v obraze kvůli scénáři. Byly ovšem momenty, které bych radši neslyšela, protože třeba gutaperčová hmota se naleptává, když má cca 200° C. Stačilo by, kdyby zubař kápl trochu vedle ... raději nemyslet. To zelené je fólie, která je v puse napnutá, aby mi nic nepadalo na jazyk, do krku a tak. Ale to asi znáte. 
Jak poznat dobrého zubaře? Při výkonu vás NIC nesmí bolet. Maximálně až nakonec ... ten účet :)


 K obrázku výše mi mudr. napsal: "Zub před zaplněním 3D technikou s nahřátou gutaperčou,
gutaperčovými čepy a speciální pastou. To dno se vchody do kk je tam vypucované jak koberec před zahájením filmového festivalu :)"

... tady je už asi po festivalu, ale ještě nehotové.


pátek 25. července 2014

Prázdniny s Monster High

Stela tu má několik dnů kamarádku a pořád si hrají s MH. Všimla jsem si, že Stela vyhledává kamarádky, které si ještě hrají a pořád jen neleží u pc a nečučí na FB.
Tentokrát holky vytvořily obchod s obuví a začaly na zkoušku točit i (zatím nesmělá) videa: https://www.facebook.com/photo.php?v=684109788323947&set=vb.563246893743571&type=2&theater




Chci všem moc poděkovat za báječné recepty, nakonec zvítězil ten se dvěma bílými jogurty, neb mě zaujala věta: "Aby se od huby neprášilo." Koláč byl výtečný, přijela moje sestřenice ze Švýcarska s mužem, a nezůstal ani kousek.
Taky moc děkuju za popis vašich obývacích prostor, strašně mě baví číst, jak expresivně to popisujete. Super!
Dnes zřejmě přesun na chalupu, zítra celé odpoledne zase u zubaře, ale jezdím tam ráda. Vždycky si v duchu říkám, že aspoň sbírám materiál. A taky, že jo.
Hezký víkend!


středa 23. července 2014

Zn. do trouby i bez



Mám doma půllitr borůvek a dvě mlsné slečny.
Nějaký jednoduchý rychlý vyzkoušený recept - nebyl by?
Ideálně do dortové formy nebo něčeho menšího, a aby se to prý peklo.
Ale není podmínkou.
Děkuji velice!


Záhada s okurkou






Od včera mě trápí jedna filosofická otázka:
Proč je okurka v igelitu? Když tam není paprika, rajče, cuketa nebo jablko?
Já vím, že některé (zejména ty, co mají nějakou chuť) v něm nejsou, ale proč některé jo?
Tak kdybyste náhodou znali odpověď ...

P.S. A ne, že to bude jako včera, kdy mi odpovědělo jen pár odvážlivců, takže nemám představu, jestli máte v obýváku bílou stěnu nebo růžovou!

úterý 22. července 2014

Od žluté stěny k bílé aneb průměrný Čech

Tenhle typ výzkumů mě vždycky pobaví.
Zvlášť, když se dočtu, že v obýváku jsme upřímní sami k sobě - a to je pravda.
Máte pocit, že váš obývák je odrazem vás samotných?
U mě to platí stoprocentně.
Viz můj minulý příspěvek :)


Obývák průměrného Čecha se letos změnil

Objevak
Kaspeni už čtyři roky mapují životní návyky českých rodin, které zhmotňují do obýváku.
Už čtyři roky mapuje komunikační agentura Kaspen/Jung von Matt v rámci svého projektu Obejvák životní zvyky českých rodin. Zjištění následně zhmotňuje do obejváku“ – místnosti, která agentuře slouží pro pracovní schůzky. Týmy agentury i klientů se v ní mají možnost vcítit do životní reality běžného Čecha.
Při hledání podoby průměrného Čecha verze 2014 byly využity veřejně dostupné údaje Českého statistického úřadu a výsledků Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011. Respondentů, kteří splňovali základní charakteristiky průměrného Čecha, se agentura Perfect Crowd zeptala, jaké změny u nich proběhly za poslední dva roky.
Průměrný Čech žije v manželském svazku se dvěma dětmi, dalším členem domácnosti je jejich čtyřnohý domácí mazlíček. Oproti dřívějšku se obývací pokoj typického Čecha tento rok výrazně změnil. Je světlejší, modernější a útulnější. Zmizel z něj stolní počítač, který nahradila knihovna se stovkou knih. Mezi nimi se objevuje Atlas hub, Encyklopedie, kuchařky, Bible, Kronika lidstva, Pravidla českého pravopisu, Babička, 50 odstínů šedi, Bylo nás pět, Saturnin, Staré pověsti české, Švejk, Harry Potter nebo Medvídek Pú.
Obejvak2
Všechny stěny jsou v současnosti vymalovány na bílo, původně byly dvě stěny žluté. Své místo mají v obýváku nové pokojové rostliny, větší rohová sedačka s novým křeslem a také větší televize, pod kterou je umístěno 124 kusů CD nebo DVD. Mezi oblíbené tituly patří hry Divadla Járy Cimrmana, S tebou mě baví svět, Mrazík, Krteček, alba Jaromíra Nohavici, Kabátu, Vánoční koledy nebo U2.
Obejvak4
Obejvak_3
Typický Čech tráví v obývacím pokoji denně pět hodin – nejčastěji s partnerem a dětmi. Dívají se společně na televizi, odpočívají, hostí návštěvy, surfují na internetu a pouštějí si filmy. „V obýváku se chováme upřímně. Naše image, náš styl oblékání, způsob, jak se prezentujeme, to je vždy do určité míry hra, maska či role. Zato doma se uvolníme: je to náš osobní prostor, který si dotváříme drobnostmi, jež jsou pro nás z nějakého osobního důvodu důležité,“ popisuje vedoucí projektu Markéta Nováková z agentury Kaspen/Jung von Matt. Zároveň podle ní obývací pokoj zrcadlí náš skutečný životní styl a estetické hodnoty. Obývací pokoj bývá naše pýcha, na vylepšení ložnice, dětského pokoje a koupelny většinou nezbývají peníze.
Nejdůležitějším kritériem pro výběr vybavení domácnosti je pro průměrného Čecha stále cena. Sice si rád prohlíží katalogy o bydlení pro inspiraci a zařizování je baví, jenomže v posledních dvou letech neutratili za vybavení obýváku více než 10 000 korun.
Obývák si virtuálně můžete prohlédnout zde.
-kch-

/zdroj Mediaguru/

pondělí 21. července 2014



Až jednou v pondělí ráno vstanu a nebudu muset s někým k doktorovi nebo veterináři, tak vyvěsím prapor!
Dnes ORL se Stelou. Dg. zánět sluchovodu.
Takže veškeré psaní se z dopoledne posunulo na odpoledne a večer.
Musela jsem hned po příchodu od doktora zasednout a začít psát.
Když musíte psát HNED, tak prostě musíte.
Vybalování z víkendu a uklízení prostě musí počkat.
Kde jsou ty časy, kdy jsem si nejdřív vytvořila atmosféru a pak se teprve pustila do práce.
Takové věci se pro mě dějí už jen na Pinterestu :)