úterý 28. června 2016

Bez fotky

Moc věcí, zážitků, moc všeho.
Málo času psát.
Našli jsme peněženku s občankou, řidičákem, platebníma kartama a spoustou jinejch věcí - přes vizitku tatéra jsme našli majitele - a vrátili ji, samozřejmě.
Dnes mi zčernala obrazovka u mého milovaného ntb vaio. To už je totálka. Já ty počítače vždycky úplně vysaju. Jako femme fatale likviduje chlapy, tak já notebooky.
Taky bych chtěla být femme fatale, ale to už asi nedoženu.
Teď mám provizorku pc lenovo, ale nemiluju ho. A není tu dírka, do který bych strčila paměťovou kartu z foťáku, aby mi do pc nalezly fotky. Takže nevím, jak to budu dělat.

Stela už dnes přinesla výzo. Docela fajn. Průměr.
Byla třetí v foto soutěži kapely Slza, vyhrála mobil za pět tisíc. Zírám.

Doma Kryštof s Monikou.
Je to hezký.
Ale v pondělí ráno už zase odlétají. 
Mají teď křídla.

Koukám v ČT art na Honzu Nedvěda, TKM. To je teda totální retro!
Konec telegramu.

Mimochodem - pamatujete si ještě někdo na telegramy?
Jednou jsem poslala svýmu klukovi telegram, že ho miluju.
Pak jsem to ještě poslala za rok druhýmu.
A ty dva si to mezi sebou řekli.
:)


sobota 25. června 2016

Mezi spaním

Dnešek jsem skoro celý prospala, protože mejdan končil až ráno a docela dramaticky.
To už se tak někdy stane, když se ty mladý nadrátujou.
V mezeře mezi spaním (u kafe a medovníku) jsme se Stelou koukly na výbornej biják Rodinný film.

Už kdysi jsem od tohoto režiséra viděla tv film a byla jsem z něj pěkně vedle. Skvěle umí pracovat s příběhy dospívajících. O dospělých nemluvě. Dívá se na ně úplně jinou optikou než je obvyklý.

Konečně esteticky zajímavej film, skvělá kamera, chladná barevnost (která by se báječně hodila pro maximalisty do seversky pojatejch šedejch interiérů bytů), málo dialogů, super hudba, scény posouvají děj dopředu, nešlapou na místě. Jste zvědaví, co přijde dál. Trochu se bojíte, hodně dojetí, strach i tajemství, a vy čekáte na happy end, kterej se ve zvířecí rovině dostaví.
Ve svý videotéce ho teď má O2.



O tomhle filmu se píše:
"Jak se vypořádají s nečekanou svobodou dvě dospívající děti, jejichž rodiče se vydali na plavbu jachtou po oceánu? Co udělá odloučení s dosud perfektně fungující rodinou? A co když do tohoto rodinného „testu" vstoupí další, nečekaně dramatická událost?"


pátek 24. června 2016

Krajina s nábytkem

... ten film miluju.

U nás od včera příprava na Kryštofovu párty.
Z rodiny jen my, jinak samí kamarádi.
Vždycky to bývá veliký.
Na rozdíl od těch dětskejch oslav mám tyhle ráda.
A protože nehraju hlavní roli, vždycky se můžu zašít někam s knížkou.











úterý 21. června 2016

Venku

Nestíhám psát blog, děje se totiž spousta věcí, ale stejně o nich psát nemůžu.
Včera porada v divné kavárně se sexy jménem Home office, ale po hodině jim došlo jídlo a voda tam stála 50 Kč. Přitom takovej polobufáč.
Po poradě odjezd na exteriéry, kde se točí Přístav. První sérii jsme už dotočili, herci a štáb mají volno. Jen my, scenáristi, píšeme bez pauzy. Ale zase skončíme dřív než všichni ostatní.
S režiséry, produkcí, architektem, šéfem výroby a dalšími jsme prohlíželi nové lokace, jedna dvojice postav se nám bude stěhovat do regulérního domku, ve kterém jinak bydlí skuteční lidé. Trochu jsme je vyděsili, když jsme jim hned chtěli rozebrat plot, abysme kamerou viděli k sousedům ... jo, pusťte si filmaře domů a nezůstane nic na svým místě!

Překvapilo nás, kolik lidí je v chatičkách a hospodách, přestože bylo pondělí.
Naprostá pohoda, všude pobíhali psi, jeden pán se koupal v řece ... nádhera. Pár kiláků od Prahy.
Jako z filmu.
Já jsem ale fotila jen opuštěná natáčecí místa.



 Moje dlouhodobá spoluautorka Magdaléna.
Zviditelňuje se jen prací, nechce nikde "viset".
Snad jsem ji vyfotila z dostatečné vzdálenosti.
Nemá FB, blogy nečte.
Výjimečná žena!






sobota 18. června 2016

Před půlnocí



Před chvílí jsem dopekla uměleckou bublaninu, jak říká mému pečení rodina. Někdy se to dá jíst, jindy ne. Pro mě záhada, přísahala bych, že peču pořád stejně.
Kryštofa jsem si ještě vůbec neužila, protože měl tenis, tenisový turnaj a svatbu kamarádů.
Zítra jedeme s I. na chalupu, přijedou nějací zájemci. Necháváme volně plynout, jestli někdo chalupu koupí nebo ne, Jedeme si tam spolu a se Cherry na výlet.

Před spaním se dívám ještě na webovky mého oblíbeného IQ bydlení a tam je na hlavní stránce náš dům z roku 2003! Dneska už všechno vypadá úplně jinak, ale to je to milý deja vu. 
Jestli se chcete podívat, tak ZDE..   

Dobrou!

pátek 17. června 2016

Razítko pro Marii

Chtěla bych vás dnes poprosit o podpoření projektu Marie Mrňávkové "Břichopase", která se snaží získat úřednické kulaté razítko, aby měla certifikát pro své nádherné hračky. Přihlásila se do kampaně na Hithitu a musí do 44 dnů získat 50 tisíc, které tohle byrokratické razítko stojí.
Marie nám šije hračky do Přístavu, ale hlavně je maminkou čtyř malých holčiček, o které se stará sama. Živí se jenom šitím, takže co si nevyšije, to nemá.
Za příspěvek nabízí velmi štědré a velkorysé dárky ze své dílny. Nechci to všechno popisovat, koukněte níže. Pokud by některé odkazy nebyly aktivní, koukněte vpravo na moji stránku, kde mám oblíbené blogy a Břichopas je mezi nimi.
Sama jsem Marii taky podpořila, ale píšu to jen proto, že jsem si díky tomu u ní předplatila šicí odpoledne, na což jsem velmi zvědavá. Kdysi jsem šila i bundy a kabáty, ale to je pětadvacet let zpátky. Pokud byste se mnou k Marii chtěli/y jít šít, bylo by to krásné a vzrušující.
Ale příspěvky je možné posílat už od padesátikoruny.
Pokud Marie na razítko peníze nevybere, všechny příspěvky se vrací dárcům na účet.
Můj blog čtou denně 2-3 tisíce souznějících, to by v tom byl čert, abychom Marii nepomohli!
Předem díky.

A teď už Marie (kopírováno z jejího blogu):

Odtajňuji veledůležitý projekt. Kampaň na Hithitu. Podrobnosti mám vypsané na webu ZDE. Prosím o laskavou pomoc. Nemůžete-li přispět, pomůže mi sdílení odkazu mezi co nejvíce lidí. Kdo máte blogy nebo veřejné profily na facebooku, prosím o sdílení. VELMI DĚKUJI!







Ještě doplním pár slov, proč zrovna Hithit. Dlouho jsem si myslela, že si na podnikání MUSÍM vydělat vlastníma rukama. Jde ale o začarovaný kruh. Do obchodů bych se hodila, ale nemám certifikáty, certifikáty nemám, protože mi chybí ta šílená suma. Peníze během krátké doby nevydělám, i kdybych pracovala 20hodin denně. Jsem čtyřnásobná máma samoživitelka a pracovat vzhledem k počtu dětí mohu max.2 hodiny denně mimo víkendy a prázdniny.

Je možné, že se nenajde dost nadšenců, kteří by rádi podpořili mou práci a kampaň skončí neúspěšně. V tuto chvíli je to pro mne BUĎ ANEBO. Buď se mi povede rozjet vlastní životaschopné zaměstnání, které mi umožní dopřát dětem víc než jen povinnou školní docházku nebo budu muset hledat jinou cestu k obživě.
A třeba to bude podnět k další velké životní změně.