Minulý týden jsme linkovali poslední 2 ze 40 dílů nového seriálu. To znamená, že si připravíme děj pro díly, které následně scénosledista zpracuje ve scénosled a scenárista podle scénosledu napíše scénář. Ten pak připomínkuje dramaturg, scenárista zapracuje jeho poznámky nebo se proti nim ohradí, znovu přečte dramaturg a ten pak pošle scénář jinému dramaturgovi do TV, který scénář přečte a buď ho tzv. pustí nebo vrátí s připomínkami, které náš dramaturg vyhodnotí a scenárista poté zapracuje.
Takhle jednoduchý to je.
Proces linkování milujeme, je to tvůrčí oáza a osvěžovna. Často linkujeme v ateliéru, kde se právě točí, takže se potkáváme s herci, jíme stejné obědy z cateringu a máme k sobě blízko. Na většině seriálových projektů herec netuší, jak vypadá člověk, který ho píše. My se snažíme o maximální propojení, stejně tak nás herci můžou kontaktovat, pobavit se o roli nebo si dát kafe.
Poslední linkování jsme přemístili do krásné kavárny, abychom si na závěr užili trochu luxusu. Tenhle griliášový větrník se téměř nedal sníst! Ale s proseccem byl výtečný.
Občas totiž linkujeme v bizarním prostředí, např. v části ateliéru, kde se netopí, aby se ušetřilo, a kde se málo svítí, aby se ušetřilo ještě víc. Nebo v místnosti hlídače na prosezeném gauči a křeslech, která vypadají jako ze sedmdesátek. Ale to všechno k naší práci patří.
Notybrďo! To je velká práce. A ještě ke všemu týmová nebo dokonce "multitýmová."
OdpovědětVymazatI přes to že nemáme skoro ani peníze na to abychom za tisícovku kdesi na výletě natankovali, tak mně dává vždy velký smysl si dělat bio vajíčka. Proto jsem i manželovi říkala že budeme potřebovat koupit další kurníky pro slepice. protože víte jak to je, s jídlem roste chuť.
OdpovědětVymazat