Zase a znova


Dnes jsem vstávala v jedenáct. Ne že bych tak dlouho spala, ale seberozvíjela jsem se. Poslechla jsem si pár podcastů, přemýšlela jsem a udělala nějaká rozhodnutí. Příjemnej čas. Jak tuhle zpívala Lucie Bílá u Honzy Dědka v Sedmi pádech:

Protože chci, protože mohu ... (ale já se nemůžu tý písně už několik dní zbavit!)

Je mi jasný, že pokud máte malý děti, tak se vám o tom může jen zdát. Byly doby, kdy jsem o tom taky jenom snila. Ale čas hrozně letí, fakt jo, najednou už v tom žiju. A je to krásný. Dočkáte se dřív, než si myslíte. 

Jinak je můj plán na víkend poměrně jasnej: překompletovat film na seriál. Původně to teda seriál byl, ale nikdo ho nechtěl, tak jsem na přání producenta z něj udělala film. Když jsem měla rozmyšleno a málem film začala psát, ozvala se TV, že by možná přece jen ráda ten seriál. Takže zpátky k seriálu, kterej musím přepracovat na víc dílů, než jsem původně měla, a příští týden ho jdou producenti prezentovat do TV. Jsem zvědavá na resumé. Byla by to hezká práce.

Cherry má po druhé operaci ucha. Nesmíme jí minimálně týden sundat límec. Jinak nás už doktor pokouše. Jsme nedůslední. 

Komentáře

Oblíbené příspěvky