Včera jsem po víc jak třiceti letech viděla znovu film Vladimíra Drhy Citlivá místa.
Psychologický snímek o matce a dceři, kterou hrají Jana Brejchová a Tereza Brodská.
Takhle má vypadat příběh.
Herectví.
Režie.
Kvůli takovým filmům jsem šla na FAMU.
Abych se je naučila psát.
Napsala jsem dva.
Jeden jako bakalářskou práci, druhý jako diplomovou.
Oba byly zfilmovány.
Pak začal být zájem jen o seriály a detektivky.
Psychologický filmy o normálním životě pořád nefrčí.
Je to zajímavá paralela s dneškem, kdy mi volal jeden člověk, abych mu napsala film. Že už scénář skoro má a taky má přesnou představu. Zbytek prý vytáhnu z již existujících filmů, na které mi poslal link.
Když jsem ho požádala o ten námět, tak mi poslal toto:
Dobrý den
dějová linka
2 muži 1 žena
1 muž - nové technologie. pokora, resp., občas pády
2. muž - frajírek, všude byl, nechce poslouchat, ale má EGO, peníze vliv
/ale je debil/
a tak žena od 1. muže odejde k tomu 2.muži
a pak je krize a 2.muž přijde o vše........
a když si , prosím, shlednete ty filmečky... tak Vám to objeví krásný
příběh....
Paráda.
Námět jak víno, úplně jsem z něj na větvi.
Vůbec se nezeptal, jestli na to mám čas a chuť. O honoráři ani slovo.
Tomu říkám kšeft!
☺