Minulý týden jsem dokončila příběh druhý knihy. Nahrubo. To znamená, že mám začátek, prostředek a konec. Teď otesávám.
Pár dní jsem se nemohla na text ani podívat, každý slovo mi připadalo špatný. Bloudila jsem bažinou zoufalství. Teď je to o něco lepší, i když každý nový text srazí moje sebevědomí zase k zemi. A takhle to jde celej život. Nevím, jestli to máte stejně, ale já mám trvalej pocit, že nikdy nevylezu na kopec.
Všechny práce vždycky odevzdávám s pocitem tiché smrti.
Tak takový pocit při dopsání textu nemám, ale je fakt, že ohlasy vždy očekávám s obavou a napětím. Bude se text - kniha líbit?
OdpovědětVymazatPřeji pěkné dny, Sabi