Sázím keře

Otevřené dveře vlevo jsou moje pracovna.

Chtěla bych ji přesunout do dveří vpravo, ale to by tam někdo musel vymalovat apod.

  

Ještě mi dej chvíli

Ani během deseti dnů jsem nebyla schopná zasadit všechny keře a kytky, které jsem si nakoupila. Strašně ráda je kupuju, strašně nerada sázím. V neděli jsme udělali největší část, stylem 1. keř/ slejvák/ 2. keř/ slejvák/ 3. keř …střídání počasí trvá doteď, takže to nějak nevychytávám. 

Ale zítra už určitě!

V úterý jsem absolvovala svůj první online webinář o tom, jak se dělá webinář. Potřebovala jsem si vyzkoušet práci v Zoomu, s lektorem, cizími kurzisty, kamerou, zvukem, světlem a tak. Technicky na tom budu muset ještě zapracovat, ale asi bych se už nebála webinář pořádat, kdybych měla co říct.

Byla jsem jedinej nováček, překvapilo mě, že všichni ostatní už třeba několik let vedou své kurzy a webináře, a stejně se sem přihlásej. Co jim to může dát?

Nicméně psaní scénářů se takhle učit nedá. Tohle je spíš doplňkovej zábavně naučnej kanál.

Taky mě pobavilo, že kolegyně, která učí psaní snad všeho, co na světě existuje, a učí offline, online, na koberci, na Měsíci, má na to bambilion kurzů, tak hned, jak jsem se tu zmínila, že uvažuju nad kurzy scenáristiky, honem vypsala i kurz psaní seriálů. Megalomanství nějak nechápu. Tuhle potřebu nemám.

Už mám jen 4 týdny na dopsání knihy. Stihnu to. Kombinuju to s vymýšlením textů pro svůj web a sepisováním svého know-how. Nejsem moc teoretik, totiž nejsem vůbec žádnej teoretik. Chci předávat jen to, co jsem si sama vyzkoušela v praxi a funguje to. I tak tomuhle sepisování, ujasňování, zestručnění a třídění věnuju desítky, spíš už stovky hodin. 

Kupí se mi tu knihy, který si toužím přečíst, ale nemám na ně prostor v hlavě.

Snad v červenci.