Musím

Dnes telefon se Stelou:
Já: Kdy přijedeš domů?
S: Budu muset zejtra.
Já: Nemusíš. My tě nenutíme.
S: Musím. Už nemám peníze, a ani žádný jídlo."



Včera a dnes napůl úřadování. Nemám to ráda, ale někdy to udělat musím.
A pochůzky.
Těším se, až nebudu nosit roušku. Dusím se pod ní. K tomu moje senná rýma. Slyšela jsem v tv nějakýho lékaře, jak řekl, že rouška nás chrání před alergeny. To je taková blbost! Asi nemá žádnou alergii.
Navíc pod rouškou se skvěle daří oparům a v tom vlhkým prostředí se i krásně množí. Takže nakonec je člověk rád, že tu roušku má.

Nejlepší zkušenost mám s tím, když začnu hned ráno psát (knihu) a pak teprve dělám všechno ostatní. Jakmile přehodím pořadí a na knihu jdu až teď, tak jsem celej den jak na trní, že jsem ještě nic nenapsala.

Jak furt píšu, málo čtu. Nemám prostor pro cizí příběhy, což mě štve!


Komentáře

  1. Já to mám tak s točením na kruhu. Jakmile nejdu hned ráno, tak už vůbec.
    Navrhovat interiéry můžu kteroukoliv denní dobu.

    OdpovědětSmazat
  2. Mně teda letos rouška na alergii fakt pomáhala, i když to možná nebyla jediná příčina.

    OdpovědětSmazat
  3. hrušku tiež neznášam, ale minule v obchode som si uvedomila, že keď sa rozprávam sama so sebou, aspoň to nikto nevidí...:)))

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky