úterý 9. února 2016

Buddha, pařba a hotel, ve kterém jsme nebydleli

Dopoledne památky, chrámy a „spící Buddha“.
S rikši a taxikáři musíte okamžitě smlouvat, za kolik vás kam dovezou, občas je to hodně nepříjemné. Ceny se liší až několikanásobně a není to o tom, že mají radost ze smlouvání. Stal se z toho drsný boj. I když jsem se zařekla, že rikšou už nepojedu, pořád to je nejrychlejší  způsob dopravy (protože všude a všechny předjíždí), takže přivírám rovnou obě oči. Přes den je cena obvykle poloviční než večer, záleží na tom, kolik máte cestou „stopů“. Řidiči jsou totiž domluvení s obchodníky, u kterých vám i přes vaše protesty staví a vy si jdete prohlížet (koupit) zboží. Řidič pak z toho má provizi. Ale musím říct, že Kryštof si na jednom stopu nechal ušít na míru košili (byla do druhého dne) – super materiál a skvěle mu sedí. Přišla ho na osm stovek (což se nemusí zdát nejlevnější, ale v AU by za ni zaplatil 5x více). Od spícího Buddhy nás nikdo nechtěl odvézt bez stopu, takže jsme museli jeden taky hromadně absolvovat. Zavezl nás do šperkařství, kde jsme si dali občerstvení (a zaplatili), on za to dostal 2 litry benzínu. Kdybychom si něco koupili, dostal by litrů pět. Ale bohužel.
Večer sraz s mojí curyšskou sestřenicí a její dcerou. Prolezeme několik knajp a barů, na šláfrunk nás zve k nim do design hotelu Siam Siam. Cestou tam si dáváme závody v rikšách.  Hotelem jsme všichni tak okouzlení, že fotíme. Přitom nestojí o moc víc než náš socík. Pokud budeme příště v Bangkoku, tak jedině tam.

Loučíme se a zbývají nám 3 hodiny spánku. Ve 4 ráno totiž letíme na Koh Samui.

































2 komentáře:

  1. Hned bych to s Vámi vyměnila. Nabízím rýmu, kašel a bolení v krku.....Martina

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj Lu, skvělá reportáž. chtěla jsem letět do Thajska, ale asi si najdu jinou destinaci:-) Užívejte si rodinná setkání bez ohledu na okolnosti a užívjte si krásnou přírodu, ta snad nezklame. Adéla

    OdpovědětVymazat