Babička, další dějství

V neděli jsem měla sraz s režisérkou a producentem Babičky na inzerát, možná si pamatujete, že jsme s ní loni vyhráli Souboj seriálů, od kterého se nový ředitel ČT distancoval. Veřejně, jak on už to hezky umí. V podstatě musím říct, že už jsem nad tímto svým námětem mávnula rukou, holt skončí v propadlišti dějin. Ale neustálé otázky novinářů na osud Babičky mně nedovolil ji úplně pohřbít. Před pár týdny navíc u mě doma byla jedna  novinářka, dělaly jsme spolu rozhovor, a ona mi říkala, že předtím mluvila s paní Alenou Vránovou a ta by Babičku hrozně chtěla hrát. Že se do té role zamilovala.

Což mě neskutečně naštvalo. Tedy ne, že bych se rozzlobila na milou paní Vránovou, ale na ČT. Za posledních mnoho let nebyla schopna téhle výjimečné herečce nabídnout jedinou výjimečnou roli. Vzpomenou si vždycky, až když herec zemře. A to mě naštvalo.

Původně jsem si myslela, že nová ČT bude dělat něco nového a náš seriál prostě nezapadá do jejich moderní koncepce. Když ale vidím, že nová koncepce je vlastně anti-koncepce, vytahují se staré pořady a nahlas se proklamuje, že je to televize pro starý, což pan nový ředitel měl za úkol změnit, budu bojovat. Ne tak kvůli sobě, ale paní Vránové.

Jen pro ilustraci jeden z příspěvků na webu ČT v diskuzi kolem Ententýků: 

 

„Tak jsem psala dotaz na divácké centrum do České televize, proč není plánované natáčení druhé řady. Mimo jiné mi bylo napsáno toto: "Asi Vás nepřekvapí, že programy ČT1, ČT2 a ČT24 mají nejstarší divácké publikum a jsou to především senioři, kteří jsou věrnými diváky těchto programů. Proto programová skladba zohledňuje jejich preference."... takže jsem pochopila,že Česká televize je pro důchodce a těm se Ententýky nelíbí, takže my, mladšího věku, máme smůlu!“

 

Takže mě teď čeká několik dalších dnů práce s naprosto nejasným výsledkem. Ale takhle to už u nás, volných noh, chodí. Zítra ráno sedám na Babičku a budu se snažit vymyslet dobrý příběh. Chtěla bych udělat radost paní Vránové. Snad se toho dožije.