sobota 7. července 2012

Zdrobnělinky aneb co mi pije krvičku

Něco vám řeknu.
Konečně jsem zjistila, proč nejsem schopná pobývat v žensko - dětském kolektivu víc jak pár minut. Nesnáším totiž zdrobněliny. Zdrobnělinky, řekly by ty ženušky. Samozřejmě, že i já říkám svým dětem někdy zdrobněle nebo tu a tam použiju něžnější výraz i pro věc zcela neromantickou. Ale to, jak žvatlání začalo ovlivňovat a devalvovat český jazyk, fakt nemůžu vystát. A na vině jsme my, matky. 
Vytvořily jsme zcela novou odnož češtiny, která začala předponou těhu a připojit k ní můžete v podstatě cokoli  (těhupříznaky, těhutestík, těhubřicho ... co třeba těhukombajn? ). Přes snaženíčko, tuleníčko, smermijky, kójo a mimiblivajzky jsme se promateřily až do stavu, kdy zdrobnilíčkovat umíme každé slovo. Některé mateřské blogy a diskuze jsou toho smutným důkazem. Děti sice strčíme do školky, ale mluva nám zůstane - čauky, ahojky, fujky, receptík, hezký dník, polívčička, kabelička ... a dosaďte si tisíc vlastních výrazů sami.
Já jsem zdrobnělinkami nikdy infikována nebyla. Naopak tahle mluva ve mně vyvolává tak silnou opozici, že bych nejraději v takovém kolektivu mluvila hrubě až sprostě. Aby se to jako vyrovnalo.




V Ententýkách jsem proto vymyslela postavu Arnoštky, která je postižená mimískováním, což podle kontrolních projekcí budí u diváků nejvíce emocí (chápavých, soucitných, ale i zcela odmítavých). Hraje ji Kristýna Kociánová (viz foto) a už několikrát jsem se této milé herečce omluvila za to, že jsem jí napsala takovou roli. Ale chtěla jsem ukázat i takové nástrahy mateřství a někdo to prostě hrát musí, že jo. Navíc Kristýna jako jediná má ode mě roli na tělo. Už od počátků jsem v Arnoštce viděla jen a jen ji. A hraje ji skvěle.  
 

34 komentářů:

  1. Lucie, zapomněla jsi na "manža" a "chystám se těhotnět" a ... á hrůza, raději na ty zdrobněliny nemyslet :-) Souhlasím s tebou. Kdysi jsem nechápala, proč někdo cíleně vybírá jméno pro dceru tak, aby nešlo zdrobňovat. Dneska ve vlně zdrobňování chápu. Anouk

    OdpovědětVymazat
  2. Na poslední fotce vypadá jako Kate Holmes:)!

    Souhlas.
    Kvůli tomu nechodíme na hřiště.

    Tyhle jazykový pičičárny nejsou jen výsadou hormonama poblouzněnejch matek:

    Svého času na módních blozích: topík, blůzka (to mám pocit, že mě ovanul umělohmotnej šifón), kousek (teď vám ukážu, jaké kousky jsem si včera koupila), botičky, vlásky, puska (bliju), nožky, prstík (nanesete na prstík a vklepete do pokožky), kabátek, čepka, šálka...

    K mateřskému slovníku mám příhodu: Na kontrole kyčlí ("kyčliček") se vždy sejde tisíc maminek. Kontrolu provádí sportovní doktor, zlatý řetěz kolem krku, opálená pleť, padesátka (taky na krku). Maminka: Je! My jsem se právě počůraly! Doktor: U ní to nevadí a vy se převlečte.
    :))

    OdpovědětVymazat
  3. Zdravím, zdrobněliny snad přehnaně nepoužívám ...ale doposud jsem se nad tím až tak nezamýšlela, ale určitě občas použiji výraz typu "My jsme ..." nebo "My teď děláme....", ale to je opravdu trochu postižení :-)))...tak ....a teď se na to budu soustředit a sledovat svoje a jiných slova....no asi se pobavím :-) Tak pěkňoučké dníky :-) !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Páči sa mi váš komentár. Je úprimný a milý...

      Vymazat
  4. Dobrý večer.
    Mám také jednu výživnou zdrobnělinu z jednoho nejmenovaného webu:" Mucinky muck, hezký dníček přeji všem maminečkám".
    Chvíli jsem na tom webu pátrala jestli to není ironie, ale uživatelka to SKUTEČNĚ myslela vážně! Podobných skvostů tam má dokonce víc..
    Eva

    OdpovědětVymazat
  5. Mohu jen souhlasit. A za "ahojky" bych fackovala na potkání a jsem si jistá, že to nejsou jen matky na mateřské. A našly by se desítky dalších případů, radši nehledat. Lobbuji za vulgární protimluvu, ač v reálu vulgarismy nesnáším. Ale najednou nevím,co je větší mor, snad jen zdrobnělý vulgarismus:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ...do prdelinky, sakříček hergot himlík! :D

      Vymazat
  6. Do seznamu bych ještě přidala zdrobnělá jména pro dospělé ženy a muže. Už jsem párkrát dopředu varovala slečnu, které bylo více než 18 let a ostatní jí říkali zdrobněle, že jí mám ráda a vážím si jí a ať si nevykládá nikterak špatně, když jí nebudu říkat: Simonko, Helenko, Věruško, apod.
    Mmch.: Když jsem byla malá, jediný kdo mi říkal Moničko, byla babička a neskutečně mě to točilo už tenkrát.

    OdpovědětVymazat
  7. Lucie tady už pátý den lije a závidím všem co píšou z Čech o vedrech... Tož nemám moc letní náladu, včera jsem se dokonce potýkala s lehkou melancholií, ale tophle mě fakt rozesmálo a navíc se mi ´do krevního oběhu dostal i nemalý objem adrenalinu :). Bojovala bych proti tomu hned a podepisuju se pod variantu - mluvit aspoň trochu hrubě až sprostě. Stejně tak se mi líbí příspěvek Jitky, za ahojky bych fackovala na potkání! A když někdo mluví jako ta paní mamynečka s kyčličkama, tak reaguju stejně jako ten doktor. Množné číslo u dětských aktivit vztažené k mamynečce mi neděla ani torchu dobře. Ten ypsilon je tam chválně, dost často jsou mucíky a dníčky a človíčkové proloženy hordou smajlíků a gramatických chyb. Zajímavá odrůda mamyneček jsou ještě bydlenky ... ty si vymalujou jablečnou zelení pokoj kolem dokola, na stůl položí silonovou dečku též jablečnou, na to vázičku s jutovou sužkou taky jablečnou a dokoupí obaly na květníky a svíčky aka jablečné pyramidy pak to vyfotí a následuje dlouhosáhlá diskuse na téma "jééé, Janí, ty to máš ale krásně sladěný". Ještě nikdy jsem to neudělala, ale dycinky, když se mi dostane tohle pod oko, mám chuť napsat, jestli to někdy taky solí. (samozřejmě že jablečná zeleň může být nahrazena jakoukoli jinou barvou a Jana může být i Nikolka, Kačenka, nebo tak nějak). A když mě někdo osloví zdrobnělinou, tak se mi objevuje husí kůžička ...Na Enetetýky se těším, jsem zvědavá, jak ses vyřádila!

    OdpovědětVymazat
  8. No vida, tak v tom nejsem sama, komu to vadí, já myslela, že spíš budu reakcemi umlácena. Ale klidně se nebojte ozvat i z druhého tábora! Třeba se takové řeči nemůžete zbavit nebo vám připadá milá, důvěrná (sexy asi ne), zajímaly by mě ty důvody. A taky bych chtěla vědět, co na to říkaj chlapi, který maj Zdrobnělinku doma. To musí bejt na mašli!
    Jano, tak ať už neprší!

    OdpovědětVymazat
  9. Ja teda vubec trpim "prznenim" ceskeho jazyka a bohuzel se to dostalo az sem k nam! Jsme tady v pomerne malem kolektivu cesek/slovenek je nas tu 8 kousku :) A i hlasky typu "hezky dnik" a nebo hlaska a ta se mnou tedy cloume az me naskakuji puchyre jako petikoruna kdyz slysim "co robkas moja" ( nad c&s hacek)....zacal nam tady monzum a zrovna vcera jsem slysela: ten monzumik uz me tak s****ckuje! Me ne! Me primo s***!!!:)
    Dana

    OdpovědětVymazat
  10. Milá Lucie, hovoríte mi z duše! Napriek tomu čo sa týka môjho mena, neznášam, keď mi niekto povie Zdena. Ale to je zas trochu jemný rozdiel medzi češtinou a slovenčinou, že zdrobneliny mien aj v dospelom veku znejú (a používajú sa) v slovenčine normálne, kým v češtine je to ozaj infantilné. Niektoré slová zas vôbec nemusia byť zdrobnelé a už vyvolajú nevoľnosť (tehuľka). Zmienila som sa o tom v jednom svojom článku (ale ten bol možno aj o niečom inom): http://olivia-sk.blogspot.be/2011/09/o-maminach-tehulkach.html

    OdpovědětVymazat
  11. Taky tyhle zdrobněliny nemusím.

    OdpovědětVymazat
  12. Hehe, jeden z důvodů, proč se bojím otěhotnět!:)

    OdpovědětVymazat
  13. Dobrý den Lucie, chodím k vám nakukovat a počíst si ale dnes mi to nedá a poprvé píši koment. Zdrobnělinkám totiž "propadla" má dospělá dcera. I osloveníčka ji jdou. Její kamarádce...statné to ženě...neřekně jinak než Andrejko, já jsem maminečka a manžel taťulda. Pokušeli jsme se naznačit, že je čas svůj slovník zdospělíčkovat ale marně. A tak už se Ententyků nemůžu dočkat..třeba zaberou...těšínkuji se :oD Lydia

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju za důvěru a můžu se zeptat, jak to k ní přišlo? Kromě mateřské se mi nepodařilo vysledovat žádný další proud toho, proč mají dospělí potřebu se mezi sebou bavit jako děti. Akorát u mužů jsem na to zaznamenala velkou alergii (pokud tomu taky nepropadli).

      Vymazat
    2. Lucie, já míním, že to bude nakažlivá nemocička.
      Jestli dobře pamatuji...do 24let byla dcera normální mladá žena...chytla od jedné slaďoučké kamarádky.. ani na jménečko ji nemůžu přijít.

      Vymazat
  14. Dobrý večer, Lucie, mohla bych rovnou podepsat všechno, co tady bylo napsáno Vámi i v komentářích. A to jsem na pískoviště s dcerou chodila v době, kdy mimistránky na internetu ještě neexistovaly, takže ty mimikecy ještě nebyly tak rozšířené - a už mě to štvalo. Kromě všeho výše řečeného mi lezou na nervy (na nervičky?) i úchylní pinglové, kteří lákají na polední meníčko, nabízejí ke gulášku knedlíček nebo rohlíček, přinesou pivíčko nebo količku a ke kávičce vnucují dezertík nebo moučníček. Akorát ten účet potom bohužel není moc zdrobnělý.

    OdpovědětVymazat
  15. Moc děkuju všem za příspěvky, fakt se bavíííím!

    OdpovědětVymazat
  16. Znám, znám... I když ve zcela jiném smyslu: Na rozplavání si dáme kiláček volně, následuje 20 padesáteček v minutě a trénink završíme 16 stovečkama v minutě třiceti... Takhle prosím mluví náš pan trenér, kterému je 57 let... Jenže vlastně ty motivy jsou tak odporný samy o sobě, že už je ani zdrobněliny nezkazí... No a o víkendu si dáme třeba desítečku (ne pivo, ale deset kilometrů... :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Senilita? Ale to by přišla dost brzy. Je to hrozná infikace tímhle miminovým bacilem!

      Vymazat
  17. Tak nevím Lucie, jestli u Ententýků vydržím, jestli mi ta postižená chudinka nepoleze na nervy. Přiznám se, že jsem o mateřských blozích, diskuzích o těhotnění a miminečkách neměla před tvým psaním o seriálu ani tušení. O to víc mě to šokuje. Tyhle ženušky (a koukám, že i mužíčky) s malinkatým mozečkem fakt nemusím a naštěstí je nepotkávám. I když zaslechnout statného Čecha s vypracovaným pivním břichem, že jde na pivko nebo ještě lépe pivíčko, není takový problém. No a maminečkám s miminečky se vyhýbám obloukem asi odjakživa. Pohybuju se spíš v mužské společnosti a tam je blíž k těm peprnějším výrazům.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To úplně chápu. Ale protože jsem dostala zadání, že by to měl být seriál pro rodiny s malými dětmi, tak jsem se na to pokusila jít pravdivě. Třeba se to nechytne, to je vždycky risk. Ale je to šance "nastavit zrcadlo". Ostatní čtyři hrdinky mají úplně jiné starosti a radosti (například Lucie Zedníčková má v roli o 14 let mladšího milence a bojí se, co tomu řeknou doma děti puberťáci).

      Vymazat
  18. Dobrý den,
    nedá mi to a taky přispěju se svou troškou do mlýna, já se přidávám k Lucii a prásknu na sebe, že taky občas zdrobním, zejména v souvislosti s dětmi, proto některé matky docela chápu, ale rozdělila bych to ještě na psané a mluvené slovo v přímém kontaktu a komunikaci s dítětem to ještě dokážu pochopit, ale když někdo píše, tak to mi přijde hrůza.... Na svoji nejmladší 2-měsíční dceru taky občas šišlám, ale dávám si dost pozor, aby to nebylo často a hlavně ne na veřejnosti.
    Ale zpátky ještě k tomu psaní, dost ulítlý mi přijde, když někdo třeba do mailu, sms nebo do přání podepisuje sebe i dítě např. Jana (matka) a Petříček (dítě), protože takovýmu Petříčkovi je asi dost jedno, s kým si jeho máti píše .-))

    Co mě ale dokáže nejvíc vytočit je spojení zdrobňující chlap v čistě formální komunikaci např. v bance nebo kdekoli na úřadě a hlášky typu: "Podepište se sem na ten řádeček, tady máte propisečku..." uááááááááááááááááá tak pak šílím, to jsou pak i ty zdrobnělé matky zlaté.

    Jinak obecně proti hezkým českým zdrobnělinám jako maminka a tatínek nic nemám, když jich teda není přehršle, ale ty uměle vytvořené (hlavně díky tomu virtuálnímu světu) a často bezesmylové mě taky vytáčí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jasně, že správně zvolená zdrobnělina do života patří. A kolikrát způsobí divy! Ale nepřehánět, v tom si asi tady rozumíme všichni.

      Vymazat
  19. Na druhou stranu - kdosi se v reflexu kdysi ptal Cyrila Hoschla, co si, coby psycholog, myslí o onom "kolik vážíte?" "už pět dvacet!!!" "téda, to jste cvalíci!" H. odpovídá cosi ve smyslu že spíš by si psychologickej posudek zasloužil ten, komu to vadí tak, že sepíše bríf do novin : )). Takže ono je to pořád "žít a nechat žít"...

    A hloupoučké ženušky s malinkým mozečkem, jak je tu výše psáno?
    A jděte, takové zjednodušování by snad vymyslela jen hloupoučká ženuška s malinkým mozečkem ;).

    (Nekopu za zdrobňování, nemám to ráda/neřeším to = záleží na typu komunikace a množství ťuťání, ale skoro mi připadá, že se vezeme zbytečně na hysterické protivlně:))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No konečně protinázor! Díky za něj.

      Vymazat
    2. Tak nevím, ale někoho urážet, a ani se nepodepsat ... za to bych mu, Lucie, neděkovala. Vy jdete s kůží na trh, paní je jak z těch hloupých anonymních reakcí pod články. Zdraví Eva Trnková

      Vymazat
    3. Omlouvám se za anonymitu. Vyřešena v záhlaví.

      Urážet?
      Kde myslíte?
      Jestli v narážce na "mozeček", pak to byla reakce na QualityDesign.
      "Tyhle ženušky (a koukám, že i mužíčky) s malinkatým mozečkem"
      Jinak vašemu komentu moc nerozumím...

      Lucie, pobouřilo vás to?
      Nebylo to absolutně úmyslem!!!

      Vymazat
    4. Ale ne, i plamenné diskuze jsou zdravé. Mnohem horší je, když o mně napíšou vyloženou nepravdu v novinách a já nemám možnost se bránit. To je bezmoc! Tohle je prima. :-)

      Vymazat
  20. Co vím, tak často matky užívající i zdrobňování kontrují tím, že než by řekly, syn váží tolik a tolik - raději řeknou vážíme 5 kg. Jinde jsem četla i o spojitosti dítěte s matkou. Že do určitého nízkého věku je naprosto přirozené spojení matky s dítětem, které se právě ukazuje na tom sohrnném množném čísle. Třeba to tak je. Třeba je ta pupeční šňůra přeťata až mnohem později :-)
    A ke zdrobňování obecně. Je to hodně problém internetu. Možná si tím uživatelky vyvažuji emoce nebo celou anonymitu webu, když neví, jak to ten druhý myslí. Další faktor je i ten, že výuka češtiny jde asi od desíti k pěti, protože lidé neumí psát zvlášť do virtuálních diskuzí správně. A kdo upozorní na šílene chyby, ten je hnidopich. Hodně lidí říká, píšu rychle, dělám chyby. Ale jak může dělat chyby v základní věci jako shoda podnětu s přísudkem? To by měl vědět i o půlnoci, ne?
    Stejně je zvláštní, že se dítě naučí správně česky, pokud má neustále šišlající nebo zdrobňovací matinku.

    OdpovědětVymazat
  21. Ja se poprve s temahle zdrobnelinama setkala u spoluzaka, ktery pracuje v reklamni agenture. Zval nas na tridni sraz a pozvanka se lidickama jen hemzila. Celkove me tahleta slunickova mluva vic udivi a znechuti u chlapa. Stejne tak matersky plural. Kdyz se me znamy zcistajasna zeptal, jestli "mame radi vodu", fakt jsem nemohla prijit na to, kam miri. Byli jsme zrovna na vylete kolem vypustene prehrady, tak jsem si rikala, jestli to ma nejakou souvislost s ni. Kdyz jsem dlouho neodpovidala, zakrocila jeho zena a vysvetlila, ze otazka byla mirena na meho syna a jeho vztah ke koupani :-D

    OdpovědětVymazat
  22. Článek mě moc potěšil, protože si skoro připadám divně, že na zdrobněliny začínám být alergická. Ale zdaleka je nepoužívají jenom maminky na mateřské. Dělám v kolektivu bezdětných mladých ženských a tam zdrobněliny jedou. A když slyšíte penízky, šanonky, trezorek, fakturky, dokládky, dopísek, majlík, tak teda zlatej manža a mimísek. Eva

    OdpovědětVymazat