U mnoha autorů, které miluju, mě baví i to, jak umí božsky popsat obyčejný den. Jak ráno vstanou, uvaří si kávu, na co myslí, jak skrz sklo pozorují sýkorky ... a lhostejno, jestli píší o sobě nebo tenhle obyčejný děj přiřknou svým postavám. To se vždycky úplně tetelím štěstím. Ale ne každý umí obyčejnost prožívat a psát o ní je pořádně těžké, i když to tak vůbec nevypadá.
Já dnes taky prožila milý obyčejný den. Ráno jsem zasedla k počítači a začala psát pokračování Ententýků. Šíleně mě to baví! Sice vždycky nejdřív trpím předstartovní horečkou, jakože mi to nepůjde, že jsem zapomněla psát. Naštěstí mám linky od Magdalény, které mi nedovolují simulovat tvůrčí neplodnost.
Např. hned první scénu mi předpřipravila takto:
Viktor čeká, má se mu přijít představit jediná sekretářka, která se ozvala na jeho inzerát. Přijde Karel. Viktor je v šoku – čekal holku, přijde chlap. Viktor ho chce vyhodit. Karel si stěžuje, že nikdo nechce vzít na účetnictví chlapa. Už je 4 měsíce bez práce. Každej chce holku nejmíň se čtyřkami a přitom on je v účetnictví a fakturách fakt dobrej.
To se píše samo!
Stela dnes byla u chůvy, ke které chodila od necelých tří let skoro do sedmi. Plus prázdniny. Je už sice trochu přerostlá, ale pořád to tam má ráda.
Karlovi držím palce, mohlo by to bejt hodně zajímavý soužití a už teď se to rozehrává vtipně. Těším se! A moc přeju ten pocit radosti, který u toho zažíváte, skoro šimrání v břiše, že?
OdpovědětVymazatJo jo, šimrání ... :-)
VymazatDobry den, ráda si u Vás čtu. Bavil mě popis obyčejnosti v knihách. Sveřepý u Michala Viewegha, píší tak i ženy - popis ranního kafe, sprchy, bot:-) Ted jsme četli knihu od autora z Avghanistánu a dalšího z Libye, a tam píšou úplně jinak. Krásně baladicky, úplně mě navedli k vnímání slunce a sladkých plodů. A nesnáším zdrobnělinečky. A doktory, co říkají zase nám ty hodnoty stouply, když mluví o těele, co je jen mé. Marca
OdpovědětVymazatDěkuji za vaše návštěvy, když napíšete i názvy knih, ráda se nechám inspirovat!
Vymazat