Ráno jsme se vzbudili a sněžilo. Roztopili jsme pořádně krb a dlouho lelkovali. V Kokořínském údolí U báby Šubrový mají velikonoční hody. Byli jsme tam jako první. Dostala jsem sladkou prémii. Domácí taštičky s marmeládou. Mají nás tam rádi, neb jsme ze všech jídel vždycky hrozně nadšení. A umíme chválit. Zjistila jsem, že to moc lidí nedělá. Ani doma se nepochválej. To my se chválíme pořád. Akorát včera ne. Ivan se hodně zapomněl v hospodě a to teda ani na malinkatou pochvalu nebylo. Ani žádný příběhy mi nepřinesl. Zpytuje svědomí ... /ohlédla jsem se/ ... nezpytuje. Spí.
Mě se všichni vždycky smějou, že se chválím sama...ale co mám dělat když si tu pochvalu zasloužím a nikdo jinej to neudělá?:D
OdpovědětVymazat