Tuhle větu mi položila horda puberťáků, kteří na mě přišli s pomlázkami a bylo jim divné, že stojím, nezdrhám před nimi a ještě po nich chci básničku, jinak že jim nedám ani vejce. Dostala jsem záchvat smíchu. Utíkat teda nebudu. Tak mě zmydlili i bez běhu.
Dnešek za námi. Uf. Odpoledne jsem se učila jezdit novým autem a připadala jsem si jako novicka. Jednička a zpátečka mi pořád chcípou. Málo šlapu na plyn, jsem moc něžná. Trefit se do vrat - napotřetí.
Těším se na obyčejné všední dny, které mě teď čekají.
Žádné komentáře:
Okomentovat