úterý 22. listopadu 2011

Na co si musíte zvyknout, když píšete seriály


Dnes jsem toho moc nenapsala, protože od rána mám jeden telefon za druhým a řeším spoustu věcí. Taky mi volal jeden novinář a chtěl po mně rozhovor. Už v tónu jeho řeči bylo slyšet znechucení, zřejmě to dostal za úkol. Pak jsem si odpoledne koupila Respekt, kde je článek o českých seriálech. Dozvěděla jsem se mimo jiné, že moje Babička na inzerát je nekomplikovaný příběh s hřejivými postavami. Proto vyhrála nad scenáristicky objevným Sedmerákem. Připomnělo mi to dobu před několika lety, kdy jsem psala Ordinaci, na kterou se dívaly dva miliony lidí a já měla pocit, že musím chodit kanálem, protože noviny si mě podávaly jako fackovacího panáka. Takhle zblbnout lidi! To, co se v Americe vyvažuje zlatem, za to já jsem byla napadána. Tehdy jsem si uvědomila, že jsem byla mnohem víc připravená na to, že se scenáristikou neuživím, ale absolutně mě nenapadlo, že za KOMERČNÍ úspěch  (ono se to ještě takto rozděluje) budu  doživotně vyloučena z lepšího kolektivu. A přitom je psaní seriálu  tak těžký řemeslo, že kolikrát z týmu odpadávají  spisovatelé i dramatici zvučných jmen. Napsat divadelní hru nebo knížku je totiž úplně jiná disciplína. Takže na co si musíte zvyknout, když píšete seriály? Na to, že si o vás spousta lidí automaticky myslí, že jste KRÁVA. A já nemám chuť to nikomu vyvracet.

7 komentářů:

  1. Váš blog je pro mě zjevením a vy osobně taky. Často mám nutkání zareagovat, ale správný okamžik přišel až teď. Kdybyste potřebovala psychoterapeuta, jsem vám k dispozici. Smekám před Vámi i Vaší dokonalou sebeironií,Lucie a ne aby Vás napadlo přestat blog psát! Přiznávám, že občas z něj čtu svým klientům na sezeních ... :-) Aleš

    OdpovědětVymazat
  2. Haha!! Tak to mě pan Aleš fakt pobavil, protože zhruba v druhé třetině čtení tvého článku,Luci, jsem si říkala, že já být na tvém místě, jsem už dávno stálou pacientkou nějakého šikovného psychouše. Pardon, Aleši:-). Hele vždycky jsou lidi, kteří pohaní cokoliv, protože jsou přesvědčeni o své dokonalosti a debilitě všech ostatních. Netrap se a piš dál! My se na tvé seriály těšíme, obdivujeme a držíme pěsti! Adéla

    OdpovědětVymazat
  3. To jste mě pobavili, oba! Že bych učila tvůrčí psaní v blázinci? Některé kolegyně si tam chodí čas od času odpočinout. Já ještě nebyla. Děkuju za pozvání, třeba to využiju. Už jsem dostala různá pozvání, ale na psychoterapii ještě ne. Paráda!

    OdpovědětVymazat
  4. Jsem kdykoli k dispozici. Budu se těšit. Aleš

    OdpovědětVymazat
  5. Rozumím tomu, že by se pan Aleš těšil. To by byl materiál,co? :-) A.

    OdpovědětVymazat
  6. Lucie, nafrněnci bez nadhledu a tolerance nejsou žádný lepší kolektiv-co to vůbec je, ten lepší kolektiv? Nejlepší lidé jsou ti, které si k sobě sama vyberete. Jo a ten, kdo blbě kritizuje, tak je většinou neumětel a trpí chorobnou závistí. Kdo něco umí, ten se dívá na práci lidí okolo s pochopením a pokorou. Tak je to. Tečka:-)Pavlína

    OdpovědětVymazat
  7. Ano, snažím se vybírat dobře. Včera jsem si vybrala rum tuzemský. Jistota. Díky za všechny vaše milé reakce.

    OdpovědětVymazat