Včera jsem šla spát až dneska. Pustila jsem si totiž na i-vysilani ČT internetový seriál Pět let, který minulý týden získal cenu na festivalu Serial Killer. Nemohla jsem se od něj odtrhnout a nakonec zkoukla všech 10 dílů. Nejsou to klasické délky, jsou v rozmezí 12-17 minut, ale i tak to byla nálož pro moji hlavu. Vrátilo mě to kamsi na začátek, do doby, kdy jsem se rozhodla jít na FAMU, proč jsem tam vůbec šla a co jsem chtěla psát. Tyhle věci, jejichž okolnosti jsou výhradně soukromé a intimní, byly spoustu let schovány kdesi v mém podvědomí. A teď vystřelily ven jak raketa. A to je dobře. Strašně jsem to potřebovala. Měla jsem pocit, jako bych se za tuhle probdělou noc celá občerstvila. Svlíkla starou kůži a teď bude dorůstat zase nová. Doufám.
Pokud máte doma post teenagery, koukněte se na ně, koukněte se na sebe. Doporučuju.
Milá Lucie,
OdpovědětVymazattaky jsem koukala, i když dva večery. Poměr tvrďácky 2, a pak už zbylých 8 naráz.
Bylo pro mě zajímavé sledovat dva různé pohledy na stejnou událost.
Eva