Cizí muž v mém županu

Na skok doma.

Zařídit pár neodkladných věcí, přijmout balík, poslat balík, dopsat v klidu opravy v knize, vyprat sto ručníků a povlečení, neb u nás zase byl mejdan. Že někdo okupuje můj pokoj, už jsem si zvykla, ale župan je novinka. Prý se všichni shodují v tom, že jsme nejlepší párty dům. Už se nad tím ani nepozastavuju, proti opravdovým starostem je to jen k pousmání.

Ráno zpět za mamkou do Lbc, sehnat injekce proti bolesti, chudinka fakt hrozně trpí. Ještě že jsem na volný noze a můžu si organizovat čas podle potřeb nejen svých, ale i bližních. Psát se dá i ve čtyři ráno. Vyzkoušeno mnohokrát.

Dnes jsem myslela, že tu budu mít přes den absolutní klid na psaní. Jenže z jedný strany slyším conference call Ivana a z druhý strany distanční výuku Stely. Se picnu!