Jako v nebi, jenže jinak

Přidat popisek
Přidat popisek






Tyhle samotářsko podivínský knihy miluju. Šérujeme si je s tátou. Já mu nějakou vždycky koupím a on mi ji pak půjčí. Taky by strašně chtěl být poustevníkem, ale říká, že prošvihnul tu správnou dobu. 
Žije poustevnicky aspoň ve svý hlavě, ale obklopen komfortem péče mojí mami, televizí a internetem.
Denně ale chodí do lesa, nejlíp za tmy a rozmlouvá se stromy.
Já zase v duchu rozmlouvám se svými postavami.
Ty geny!

 



Komentáře

  1. Panebože, ta úvaha o svobodě a povinné školní docházce je tak trefná! Úplně mě zamrazilo... Petra

    OdpovědětSmazat
  2. Mila Lucie, kvoli tejto fotke som so nasla knihu, pri nej nasla prvu knihu, hned som si ju bezala kupit a uz citam. Je bozska, podciarkujem. A tesim sa aj na tuto. :)

    OdpovědětSmazat
  3. Tohle je jedna z knížek, které mě hodně zasáhly. Hned po Raději zešílet v divočině. Obdivuju tu touhu po svobodě, v podstatě za každou cenu. Smekám před všemi. Dáša

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky