Proč pošťačky nosí plenkové kalhotky



V okamžiku, kdy Česká pošta oznámila, že sníží počet zaměstnanců a ušetří až 120 miliard Kč, hned mi zatrnulo. Snad nepropustí těch několik statečných úřednic za přepážkami říčanské pošty, které kromě své práce ještě slouží jako živý štít pro naštvané klienty - a že jich je! Tyhle dámy ale rozhodně nemůžou za nedodané zásilky, dlouhé fronty, nebo složitost odesílání balíků. 

Žiju ve vesnici, která nemá poštu, a spadá právě pod Říčany. Ještě před pár lety u nás rozvážely poštu dvě doručovatelky autem, a stíhaly to tak tak. Loni už jezdila jen jedna. Když měla rozbité auto, jela s mnoha taškami zavěšenými na kole, což byl vyloženě artistický výkon. A minulý týden u nás zazvonila pošťačka, která přišla pěšky. S obrovským batohem, taškou, zmrzlá a mokrá na kost (zrovna sněžilo). Kdybych nebyla nemocná, vezmu ji do auta a rozvezu tu poštu s ní. Bylo mi hanba, že si od ní nechávám sloužit (rozuměj, že ještě v některých případech používám k přepravě Českou poštu, jinak už jen Zásilkovnu). 

Jak tedy práce doručovatelky vypadá? Od pěti ráno třídí poštu, v osm ji nabere auto, vyloží kdesi, tam se celý den tahá s dopisy, menšími balíčky a letáky, aby jich většinu odvezla zase zpátky, protože spousta lidí není doma a doporučenou poštu si tudíž nepřevezmou. Nemá se kde najíst, radši ani nepije, protože čurat se dá chodit jen do křoví. Pokud pro ni odpoledne nepřijede zase auto, jede na centrálu vlakem, a pak (minimálně kilometr) pěšky. Někdy ale přemluví manžela, aby pro ni přijel vlastním autem.

Tzv. dvourychlostní doručování je vynález opravdu chytrých hlav, protože tím pádem může pošta chodit jen jednou za dva dny, a v těch „mezi dnech“ zvládne ta samá doručovatelka obsloužit ještě další rajon! 

Když jsem se pídila po tom, zda nejde jen o regionální atrakci, dozvěděla jsem o doručovatelkách ze sídliště na severu Čech, které ve dnech menstruace nosí plenkové kalhotky. Tahle vychytávka jim usnadňuje život, protože nemají kam zaběhnout na wc. Klasické dámské hygienické potřeby si dřív vyměňovaly v suterénu u sklepa. Zřejmě jim zaměstnavatel utajil reklamu na zázračné tampony, se kterými i doručovatelka může protančit celý den.

Přála bych manažerům ČP, aby si aspoň jednou za svoji kancelářskou kariéru prošli s těžkou pošťáckou brašnou v lijáku nebo čtyřicetistupňovém vedru nějaký vypečený rajón. Aby cestou nemohli jíst, pít, odpočívat, a vylučovali pouze do plenkových kalhotek. Věřím, že by je to uvedlo do reality, kterou zřejmě vůbec neznají. Pokud kritizujeme Českou poštu, prosím, rozlišujme. Systém je čím dál složitější hovadismus, ale zaměstnanci, kteří ještě neutekli, jsou pro mě hrdinové.

15 komentářů:

  1. Také před pošťačkami smekám. Jejich vedení je neskutečně "kreativní". Každý nový tah je jen o tom, jak někoho přechytračit. Odeslat balík s poštou je dnes o tom hodinu studovat možnosti. O tom, že se balíky přeměřují, ani nemluvím. Věc, která má přes 1m, balím úhlopříčně, aby strana balíku byla menší než 1m, tudíž balík je mnohem objemnější a plný vzduchu, ale jde poslat takto levněji. Zásilkovna super vynález.

    OdpovědětVymazat
  2. Postu a buzeraci na poste nesnasim a budove se vyhybam jako cert krizi. Nedavno jsem si potrebovala koupit znamky a zase nadlouho jsem vylecena. Byly to doslova manevry. Eva Trutnov

    OdpovědětVymazat
  3. s poštou komunikuji denně přes paní doručovatelku... shodly jsme se, že na úrovni běžného člověka nejsme schopné pochopit kroky ČP za posledních několik let... co změna, to prů*** a to jak pro řadové zaměstnance ČP, tak pro zákazníky... zákon trhu na tuhle "firmu" prostě nemá, přežije všechny sebevražedné počiny

    OdpovědětVymazat
  4. O co víc je tenhle článek smutný, o to víc je realističtější a pravdivý. A z toho je teskno ještě víc. Moje sestřenice na poště vydržela pracovat dva roky. Neroznášela poštu, byla "jenom" na přepážce pošt, které potřebovaly záskoky. Přejezdy z firemních důvodů v soukromém vozidle bez náhrady, provize za úkony navíc, které když nebyly, bylo zle. Pošťačka musí umět uzavírat pojistky, stavební spoření, prodávat omalovánky, nutit časopisy a výherní losy. Jistě v porovnáním s doručovatelkami je aspoň v teple, ale celkově být zaměstnancem České pošty je otročina. A pořádně velká. Bohužel :-(

    OdpovědětVymazat
  5. Je to státní podnik a podle toho to tam taky vypadá.... Divím se, že tam ještě někdo pracuje. Taky jsem byla vykulená, když jsem jela dopoledne do práce autobusem a v jedné dědině doručovatelka nastupovala, batoh, tašky, během jízdy si něco vyplňovala a v další dědině vystoupila. Bůhví, kolik jich měla na starosti. petra

    OdpovědětVymazat
  6. Tady na Moravě má pošťačka v obvdu vždy nějakou spřízněnou duši, která ji pustí na WC, uvaří kafe a někdy přidá i palačinku. A ani o tom nepíše na blog.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je skvělý. Ale to nic nemění na tom, že se Česká pošta chová k řadovým zaměstnancům naprosto nedůstojně.

      Vymazat
    2. Číst to nemusíte, nikdo Vás nenutí. Bára Havrdová

      Vymazat
    3. Paní Havrdová, absolutně nechápu, proč se rozčilujete. Lucie napsala pravdu a je to jenom dobře. Proč tedy Vaše útočné komentáře? To sedíte nahoře - ve vedení ČP?

      Vymazat
  7. Sousedka pracovala roky za přepážkou naší vesnické pošty. Zážitky občas neuvěřitelné. Byrokracie šílená. Jednou potřebovala koupit nový odpadkový koš. Starý plastový se rozbil. Takže písemná žádost na vyšší místo. Za pár dnů přijeli dva!! lidé zkontrolovat, zda je opravdu nutné nový koš dodat. To, že kontroly shora chodily zásadně v době největšího frmolu (důchody, inkasa) a ona nevěděla kde ji hlava stojí, brala už jako pravidlo.

    OdpovědětVymazat
  8. ...Zasilkovna je spasa, uz jinak neposilam, radsi ten dopis dam do krabicky za 65 nez jit na postu.. obdivuju jak to mohou vydrzet a u nas navic vetsina velmi prijemna.. statni vzdy znamena nesmyslny, stat na to ma nas penize od nas jeho danovych rukojmi

    OdpovědětVymazat
  9. Milá Lucie, vy jste naprosto úžasná - děkuji, že pomáháte lidem...moc zdravím z pomezí Vysočiny A.l

    OdpovědětVymazat
  10. Super, že o tom píšete. Luci děkuji.

    OdpovědětVymazat
  11. Naprosto souzním, je to ostuda a hyenismus, takové chování k zaměstnancům, plenkové kalhotky, to je šílené. Maminka několik let pracovala jako doručovatelka, já měsíc jako brigádnice. Je to už mnoho let, tenkrát teprve začínaly současné manýry ČP jako nabízení pojištění apod., kdy pokud jeden nesjednal, přišel o osobní ohodnocení. A bohužel tohle přetěžování a nedůstojné jednání s řadovými zaměstnanci se stupňuje.

    OdpovědětVymazat
  12. Lucia super článok. Žiaľ aj na Slovensku vedú takéto maniere či na poštách , či vo výrobe. Kde je ľudskosť.
    Krásny deň prajem Lenka

    OdpovědětVymazat