Sváteční den

Zjistili jsme, že jsme minulý týden měli výročí svatby. Září je holt přeplněné událostmi, nestíháme všechno oslavit. Tak jsme dnes šli oslavně od jedenácti dopoledne do kina a pak na oběd. Já jsem pak skoro celý odpoledne spala. 
Miluju tyhle dny a svobodný oslavy.

Národní třídu jsem od Rudiše nečetla, musím si to doplnit. 
Film se nám líbil, mýmu muži víc, mně vadily promluvy do kamery a vnitřní hlas. Hynek Čermák tu je ve své tradiční macho roli, ale baví pořád. 
Mít režii Robert Sedláček, vypadá děj trochu víc nejednoznačně, což mám radši. 
Ale i tak dobrý!


Na oběd hned naproti do nood.le, což je koncept, který asi u nás ještě není moc rozšířený, ale viděli jsme ho třeba v Bratislavě a tam měli narváno.
Skvěle jsme se najedli, asijská jednoduchá kuchyně skládající se z pár ingrediencí a úžasnýho dochucení. Oproti nudlím o patro níž ve fastu, vás to vystřelí do chuťovýho nebe.
Příště zas jedině tam, i když ty obchoďáky jsou stejně hrozně nehostinným místem.







1 komentář:

  1. No, my přestali slavit výročí hned po prvním roce. Když jsem přišla v noci z letního kina (byla jsem tam s kamarádkou, muž hlídal miminko) a viděla nastrojený stůl, zeptala jsem se, co slavíme. Ostatní oslavy v kruhu rodinném mám jinak moc ráda. A to, že jsme spolu 33 let, také něco znamená. Přeji hezké dny.

    OdpovědětVymazat