Málo lidí, klid, čerstvej vzduch, i když vedro je teda pořád. Italky sice chodí v lehkých prošívaných bundách, které tu prodávají na každém rohu (do velikosti 38), ale mně je hic i v tričku. Nikdo mi nevymluví, že jsem se nenarodila dvěma Eskymákům.
Dnes bylo obzvlášť teplo, takže jsem šla radši k nám na terasu psát a Ivan jel na kolo a koupat se.
Máme takovej vyladěnej program.
Jenže jakmile mě tlačí v hlavě příběh, tak se mnou nic není. Pořád o něm přemýšlím a nejsem schopna z něj vylízt do vlastního života. To je pak lepší mě nechat, ať si to odpíšu, a pak zase jsem normální. Grafomanie to naštěstí není, protože když v hlavě nemám nic, tak nepíšu taky nic.
Děkuju za všechny vaše komentáře!!!
Miluju místní citrony!
Na závěr tradiční fotka z naší terasy
Začínám mít dojem, že přehodnotím plány a místo Řecka budu toužit po Itálii :-)
OdpovědětVymazatA ten veselej obloženej talíř!!! Waw!