Radost uprostřed léta III

Tentokrát jsem zachraňovala pár starých skleněných ozdob, které většině lidí asi připadají jako veteš, ale jsou to pamětnice, a já jsem ráda, že přežily. Všimněte si těch stařičkých koncovek, podle těch se to dá určit. Někdy kvůli takovým ozdobám musím koupit celou aukci, ve které jsou i kousky, které už mám. Tentokrát to tak bylo, ale cena natolik příznivá (305 Kč), že jsem neodolala. 

Balík mi tu ležel několik týdnů, protože potřebuju k rozbalování tu správnou atmosféru. A v těch vedrech ji pořád ne a ne najít. Paní prodávající ozdoby skvěle zabalila, takže některé jsem si jen prohlídla, pokochala se, a zase je obalila. (A strčila do skříně.) Zásadní problém mám s prostorem. Potřebovala bych vlastní muzeum.








Komentáře

  1. parádní úlovek.....Olina

    OdpovědětSmazat
  2. Také mám doma dva kufry starých ozdob a s těmi koncovkami, podle kterých se dá určit stáří, máte pravdu. Mám dokonce jednu, u které se koncovka jakoby rozpadla, jak byla křehká a zrezivělá.
    Vaše sbírka už musí vydat na výstavu! Dejte pak vědět :)
    Zdravím, Katka

    OdpovědětSmazat
  3. Dan dostal k narozeninám knihu a týden čekal, až bude ta správná chvíle. Nalije si kvalitní rum, sedne do křesla a bude si prohlížet.

    OdpovědětSmazat
  4. Panejo, to už je pořádná sbírka! Uděláte někdy veřejnou výstavu? Přišla bych se coby sklářka pokochat.

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky