Čas loučení





Dnes smutný den.
Museli jsme dát uspat králíčka. Už několik týdnů to nebylo dobrý. Včera přestal hýbat zadníma nohama a celkově byl zesláblej, nejedl, nepil. Nikdo doma nechce říct, že právě teď nastal čas loučení. Tak jsem to vzala na sebe. Mám s našimi zvířaty tichou dohodu, že je nenechám trápit.
I když je to pokaždý hrozně těžký.

Zítra ho pohřbíme na zahradě vedle Amandy a Jenny. Bude v dobrý společnosti.
Tak ... ahoj, Čmoude, budeš nám hrozně chybět.
Zase brečím.


4 komentáře:

  1. Jsem jak malá - je mi smutno, jen to čtu.
    Znám ... a vím ... U nás na zahradě také odpočívají naši miláčci. J.

    OdpovědětVymazat
  2. Doprčic ... tohle jsou situace, který fakt nedávám ... kurva kurva kurva :-(
    Ať je brzy dobře :-*

    OdpovědětVymazat
  3. Měl krásnej život v dobrý společnosti. Asi o to víc je to smutný.

    OdpovědětVymazat
  4. Třeba někde opravdu je nějaký František z Assisi...

    OdpovědětVymazat