neděle 22. dubna 2018

Učím se

se Stelou. 
Zítra jde po šesti týdnech do školy. Dostala pár úkolů, které měla vypracovat doma. 
S jedním si vůbec nevěděla rady. Nejdřív jsem ji setřela, že je jen líná, a pak jsem zjistila, že si s tím taky nevím rady. Vůbec. Donutilo mě to po letech otevřít kouzelný šanony s poznámkama z famu, protože jsem si myslela, že najdu jedny konkrétní skripta. Přesně vím, jak se jmenovaly a vypadaly. Jenomže jsem je nenašla. Nenáviděla jsem ten předmět natolik, že jsem je asi vyhodila. Nenapadlo mě, že bych je potřebovala ještě někdy otevřít. Ten předmět se jmenoval Filmová a televizní technika a technologie. Dostala jsem z ní 3, jedinou 3 za pět let na famu. V technice jsem fakt špatná. Dodnes.

Našla jsem ale spoustu jinejch věcí, zejména poznámek z přednášek. Už z toho skoro nic neumím! Vzkazy psala Bára, jediná moje spolužačka, dnes šéfredaktorka Mojí psychologie a autorka Šťastného blogu.
Kresby po okrajích Dějin filmu jsou od spolužáka Honzy, který je dnes v ČT šéfem tvůrčí skupiny.

Po letech jsem si přečetla posudky na můj absolventský scénář, který pak natočila Jitka Němcová. Překvapilo mě, že všichni pedagogové se shodují v tom, že buď si budu muset najít režiséra, který bude umět točit mé scénáře, nebo si je musím točit sama. 
Režírovat neumím a spřízněnýho režiséra jsem za skoro dvacet let taky nepotkala.
To není úplně fajn bilance.











7 komentářů:

  1. To je skvělý, tohle po letech najít! :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Lucie- pěkné! Pro nás, laiky, zajímavé. A můžu se,prosím zeptat, jak to dopadlo s Karlem z poslední
    fotky? Pokračoval ve studiu nebo ne?Sehnal tu ruštinářku?
    Je zajímavé si takto připomenout své "studující " já.
    MíšaZ

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Míšo, sehnal a školu dokončil. Píše knihy a točí dokumenty.

      Vymazat
  3. Dojal me, Polku, moralni neklid Zanussiho a Kieslowskeho v Tobe ;)

    OdpovědětVymazat
  4. Krásné, taková nostalgie. Dnes vzkazy přes email, sms, papír žádný. Nebude na co vzpomínat.
    PS: nedávno jsme s manželem pročítali dopisy, které jsme si psali, když byl na vojně. Každý týden jeden dopis, někdy i 5 stránkový. Vzpomínali jsme. Už je to 34 let.

    OdpovědětVymazat
  5. Tak to by me vubec nebavilo.

    OdpovědětVymazat