čtvrtek 4. května 2017

Návrat

Myslela jsem, jak jsem na to vyzrála, ale ne. Mám hroznej jetlag. Všichni ho máme. Všechno dělám nějak napůl, nespím, když bych měla spát, a naopak. Divná únava. Snad se to brzy srovná.
Stesk po Tobísovi velikej, jsou to úplně nový a zvláštní pocity, to babičkovství. Mnohem lepší než být matkou, řekla bych. Teď totiž nemusím, ale můžu. A něco taky nemůžu vůbec, třeba se plíst do výchovy, což mi náramně vyhovuje. Nikdy jsem neměla ambice být nejschopnější a nejlepší matka na světě, a taky nejsem. Ale co se mi opravdu povedlo (resp. se to nějak samo přihodilo), že se moje děti mají hrozně rády. Ačkoli je dělí 12 let, ačkoli jsou kluk a holka, ačkoli jsou každý na jiným konci světa. To mě hrozně těší.
Je to vyznamenání, který jsem dostala, ačkoli jsem po žádným netoužila.
 
Tak ještě pár fotek.
 






















 
 

9 komentářů:

  1. Krásně napsané o Tvých dětech....nejdoJemnější je pro mne poslední fotka- loučení dědy s TOBÍSKEM ♥♥♥

    OdpovědětVymazat
  2. Zkoušela jste melanotonin? Na časový posun by měl být účinný. Je volně prodejný v lékárnách.

    OdpovědětVymazat
  3. Milá Lucie,vítejte doma a děkuji za Váš blog,který sleduji již několik let.
    Přeji Stele k dnešním narozeninám vše jen a jen to nejlepší,ať se jí daří ve všem co si bude přát.
    OPATRUJTE SE....
    S láskou Stáňa

    OdpovědětVymazat