sobota 29. dubna 2017

Máme to za pár

Ještě naposledy votravuju s tím uměním, ale tohle opravdu stálo za vidění, dokonce to ve mně nastartovalo fantazii, kterou jsem tady nechala zalezlou odpočívat.
Zítra už začínáme pomalu balit, v pondělí večer zdejšího času odlítáme.
Snad se ještě vzmůžu aspoň na jeden příspěvek.
Zážitků je moc, ale jsou takový rodinně obyčejný, dneska jsme třeba Tobimu všichni naráz zpívali, ale jestli chudák dítě bude mít hudební sluch, tak jsme mu spíš ublížili.
Připadá mi, jako bych byla někde za rohem, a ne v Austrálii!
 





























 


 

3 komentáře:

  1. Super, docela by me zajimalo, co si o soucasnem umeni mysli ta starenka s vozitkem. Stastny navrat. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že je to stařenka, která jde s dobou, jinak by na takovou výstavu ani nešla.....líbí se mi ,že i starší lidé tam žijí naplno.....

      Vymazat
  2. Luci moc diky za uzasne australske blogovani, stastny navrat domu!

    OdpovědětVymazat