Dnes je den špatných zpráv.
O některých psát nemůžu, protože smlouva a pokuta, o dalších nechci, protože soukromí.
Číst mi nejde, tak natírám.
To je ideální antidepresivum!
Lucie,to je mi líto.I když vlastně nevím přesně čeho,ale umím si to představit. Ale myslím , že na to jdete dobře."Dělání, dělání - všechny smutky zahání..." Mně pomáhá najít si něco pozitivního a od toho se "odrazit". Skřín na vánoční poklady bude pěkná MíšaZ.
Momentálně jsem na dně a snažím se uklidnit tím, že brouzdám po webu a chci nasávat něco pozitivního. Tak mě mrzí, že u tebe to je dnes trochu smutné. Den špatných zpráv jsem měla v úterý a pořád to je na kulas. Přeji ti, aby to u vás bylo brzy zase pozitivní. Adéla
Budovaním, behaním, modlitbou, niečim dobrým na youtube, aj do brucha.. (trebárs aj Grande silencium, Rapl..)často je u nás tá ,,pustina,, veľa síl to stojí, ísť dopredu...
Luci, když nejde o život (a to doufám, že nejde), tak se nad to povzneste a řeknete si, že vám ty těžkosti nesou nějaký vzkaz a mají vás posunout dál, donutit vás nad něčím se zamyslet. Vím, lépe se říká než dělá, ale z vlastní zkušenosti vím, že to jde naučit. Trvalo mi to roky za vydatné pomoci psychoterapeuta, ke kterému jsem přišla jako uzlík nervů po několika nezpracovaných Jobovkách (fakt s velkým J). Jo a doporučuju běh (nebo indiána či alespoň chůzi) - je to úžasná bezdrátová nabíječka, která vám paradoxně nevezme žádný čas, ale ještě vám ho ušetří jelikož vám během něj do sebe zapadne plno věcí, s kterýma si člověk lámal hlavu, promyslíte, rozmyslíte, vyřešíte plno věcí, přijde plno nápadů. Fakt vyzkoušejte. Ať je brzy lépe. J.
Procházka se psy. Jejich radost a krása přírody jsou nejlepší antidepresiva. Připadá mi vtipné, jak nesmíte psát o své práci, představuji si vás v laboratořích NASA nebo jako nějakou tajemnou ženu z románu Dana Browna...
Já to taky "vychodím" s pejskem. V hlavě si rovnám myšlenky a snažím se být "pokorná". Četla jsem, že pokorné srdce, dokáže přijímat více radosti a lásky :)Od té doby, co mi zemřela sestra a i oba rodiče, jsem se to snad naučila. Smutnění k životu taky patří. O to víc si pak vážíme těch radostí.Určitě bude zase líp :))
Lucie,to je mi líto.I když vlastně nevím přesně čeho,ale umím si to představit. Ale myslím , že na to jdete dobře."Dělání, dělání - všechny smutky zahání..."
OdpovědětVymazatMně pomáhá najít si něco pozitivního a od toho se "odrazit".
Skřín na vánoční poklady bude pěkná
MíšaZ.
Momentálně jsem na dně a snažím se uklidnit tím, že brouzdám po webu a chci nasávat něco pozitivního. Tak mě mrzí, že u tebe to je dnes trochu smutné. Den špatných zpráv jsem měla v úterý a pořád to je na kulas. Přeji ti, aby to u vás bylo brzy zase pozitivní. Adéla
OdpovědětVymazatVečer ti brnknu, jo?
VymazatHned po tom, co jsem se s Borkem doučila zlomky, dala jsem si na uklidněnou panáka. Ale jinak běhání. Nebo někomu zavolám a vykecám se.
OdpovědětVymazatBudovaním, behaním, modlitbou, niečim dobrým na youtube, aj do brucha.. (trebárs aj Grande silencium, Rapl..)často je u nás tá ,,pustina,, veľa síl to stojí, ísť dopredu...
OdpovědětVymazatJá to mám taky tak, třeba malováním (ne obrazů zámku:)), prostě nějakou manuální prací, u toho nemyslím na nic. Tak ať je líp Petra
OdpovědětVymazatPraci, taky tak, at jsou spliny brzy pryc. M.
OdpovědětVymazatdřív to bylo běhání, teď to jsou ruční práce, vyšívání, pletení
OdpovědětVymazatŽehlim - v poslední době docela často:(!
OdpovědětVymazatLuci, když nejde o život (a to doufám, že nejde), tak se nad to povzneste a řeknete si, že vám ty těžkosti nesou nějaký vzkaz a mají vás posunout dál, donutit vás nad něčím se zamyslet. Vím, lépe se říká než dělá, ale z vlastní zkušenosti vím, že to jde naučit. Trvalo mi to roky za vydatné pomoci psychoterapeuta, ke kterému jsem přišla jako uzlík nervů po několika nezpracovaných Jobovkách (fakt s velkým J). Jo a doporučuju běh (nebo indiána či alespoň chůzi) - je to úžasná bezdrátová nabíječka, která vám paradoxně nevezme žádný čas, ale ještě vám ho ušetří jelikož vám během něj do sebe zapadne plno věcí, s kterýma si člověk lámal hlavu, promyslíte, rozmyslíte, vyřešíte plno věcí, přijde plno nápadů. Fakt vyzkoušejte. Ať je brzy lépe. J.
OdpovědětVymazatProcházka se psy. Jejich radost a krása přírody jsou nejlepší antidepresiva. Připadá mi vtipné, jak nesmíte psát o své práci, představuji si vás v laboratořích NASA nebo jako nějakou tajemnou ženu z románu Dana Browna...
OdpovědětVymazatJá to taky "vychodím" s pejskem. V hlavě si rovnám myšlenky a snažím se být "pokorná". Četla jsem, že pokorné srdce, dokáže přijímat více radosti a lásky :)Od té doby, co mi zemřela sestra a i oba rodiče, jsem se to snad naučila. Smutnění k životu taky patří. O to víc si pak vážíme těch radostí.Určitě bude zase líp :))
OdpovědětVymazatJá takovým dnům říkám "na hovno" a vůbec se nestydím být sprostá. Tak vám, Luci, přeji, ať je to zase všechno brzy OK, držím pěsti a vůbec.
OdpovědětVymazat