čtvrtek 3. listopadu 2016

Veškost podruhé

Dnes je den špatných zpráv.
O některých psát nemůžu, protože smlouva a pokuta, o dalších nechci, protože soukromí.
Číst mi nejde, tak natírám.
To je ideální antidepresivum!

Čím se uklidňujete vy?



13 komentářů:

  1. Lucie,to je mi líto.I když vlastně nevím přesně čeho,ale umím si to představit. Ale myslím , že na to jdete dobře."Dělání, dělání - všechny smutky zahání..."
    Mně pomáhá najít si něco pozitivního a od toho se "odrazit".
    Skřín na vánoční poklady bude pěkná
    MíšaZ.

    OdpovědětVymazat
  2. Momentálně jsem na dně a snažím se uklidnit tím, že brouzdám po webu a chci nasávat něco pozitivního. Tak mě mrzí, že u tebe to je dnes trochu smutné. Den špatných zpráv jsem měla v úterý a pořád to je na kulas. Přeji ti, aby to u vás bylo brzy zase pozitivní. Adéla

    OdpovědětVymazat
  3. Hned po tom, co jsem se s Borkem doučila zlomky, dala jsem si na uklidněnou panáka. Ale jinak běhání. Nebo někomu zavolám a vykecám se.

    OdpovědětVymazat
  4. Budovaním, behaním, modlitbou, niečim dobrým na youtube, aj do brucha.. (trebárs aj Grande silencium, Rapl..)často je u nás tá ,,pustina,, veľa síl to stojí, ísť dopredu...

    OdpovědětVymazat
  5. Já to mám taky tak, třeba malováním (ne obrazů zámku:)), prostě nějakou manuální prací, u toho nemyslím na nic. Tak ať je líp Petra

    OdpovědětVymazat
  6. Praci, taky tak, at jsou spliny brzy pryc. M.

    OdpovědětVymazat
  7. dřív to bylo běhání, teď to jsou ruční práce, vyšívání, pletení

    OdpovědětVymazat
  8. Žehlim - v poslední době docela často:(!

    OdpovědětVymazat
  9. Luci, když nejde o život (a to doufám, že nejde), tak se nad to povzneste a řeknete si, že vám ty těžkosti nesou nějaký vzkaz a mají vás posunout dál, donutit vás nad něčím se zamyslet. Vím, lépe se říká než dělá, ale z vlastní zkušenosti vím, že to jde naučit. Trvalo mi to roky za vydatné pomoci psychoterapeuta, ke kterému jsem přišla jako uzlík nervů po několika nezpracovaných Jobovkách (fakt s velkým J). Jo a doporučuju běh (nebo indiána či alespoň chůzi) - je to úžasná bezdrátová nabíječka, která vám paradoxně nevezme žádný čas, ale ještě vám ho ušetří jelikož vám během něj do sebe zapadne plno věcí, s kterýma si člověk lámal hlavu, promyslíte, rozmyslíte, vyřešíte plno věcí, přijde plno nápadů. Fakt vyzkoušejte. Ať je brzy lépe. J.

    OdpovědětVymazat
  10. Procházka se psy. Jejich radost a krása přírody jsou nejlepší antidepresiva. Připadá mi vtipné, jak nesmíte psát o své práci, představuji si vás v laboratořích NASA nebo jako nějakou tajemnou ženu z románu Dana Browna...

    OdpovědětVymazat
  11. Já to taky "vychodím" s pejskem. V hlavě si rovnám myšlenky a snažím se být "pokorná". Četla jsem, že pokorné srdce, dokáže přijímat více radosti a lásky :)Od té doby, co mi zemřela sestra a i oba rodiče, jsem se to snad naučila. Smutnění k životu taky patří. O to víc si pak vážíme těch radostí.Určitě bude zase líp :))

    OdpovědětVymazat
  12. Já takovým dnům říkám "na hovno" a vůbec se nestydím být sprostá. Tak vám, Luci, přeji, ať je to zase všechno brzy OK, držím pěsti a vůbec.

    OdpovědětVymazat