pondělí 29. února 2016

Oscar


Dívala jsem se na předávání Oscarů, pouštěla jsem si je teda trochu se zpožděním ze záznamu. V půl třetí jsem kvůli nim nevstávala. 
Byl to zážitek. 
Cenu za dokument získala Amy, kterou jsem viděla cestou v letadle do T. O ní bylo řečeno, že tuhle neuvěřitelnou osobnost nezničila jen média, ale hlavně lidi kolem ní, kteří nerozpoznali, že Amy strašně potřebuje pomoct. Tohle všechno v tom dokumentu uvidíte. Varující.

Hlavní ženskou roli vyhrála herečka z Room - tenhle film měli v letadle taky, ale říkala jsem si, že jestli si ho pustím, tak sice nezemřu v Thajsku, ale v letadle určitě. Na to psychicky nemám. 

Občas padaly skvělé proslovy - například člověk, co předával cenu za nejlepší krátký dokument, řekl, že kdo získá tohoto Oscara, nikdy nezbohatne, na rozdíl od celého publika, kterému vždy Oscar přinese prachy a další práci. Ale režisér krátkého dokumentu si sošku domů odveze ve svém renaultu clio a v jeho majetkových poměrech se i nadále nic nezmění.
Na rozdíl od Českých lvů (vím, že nejde srovnávat, ale přece): ti, kteří jsou oceněni Oscarem, v naprosté většině děkují svým kolegům a štábu, aby cenu rozprostřeli mezi ty, kterým opravdu patří a na něž se s největší pravděpodobností nedostane. 

... poslechněte si příští sobotu ty české děkovačky.

ČT Art vysílá Oscary dnes ještě v repríze od 20.20 hod.


7 komentářů:

  1. Dokument Amy jsem viděla. Podle mě, přátelé i rodina rozpoznali, že potřebuje pomoct. Ale pro hodně z nich byla Amy především stroj na slávu a peníze. Podle mého názoru v jejím případě selhala nejvíc rodina, Amy dojela na ego svého otce. Jak je možné, když člověk nemůže najít útočiště a pochopení a pomoc u vlastní matky a otce. Jak jednoduché je někoho v osmnácti vykopnou z domova a zbavit se tím odpovědnosti .... taková chudák malá, velká Amy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych řekla, že byli úplně slepí. A že z ní žili a těžili ... ale až ve chvíli, kdy se na ní dalo vydělávat. A pak ten přítel ... uf.

      Vymazat
  2. Skvělé proslovy, já koukala od půlnoci do pěti do rána. Děkovačky jim dokonce po nějaké době zkrátili jen na 45 vteřin a dole běžel sloupek, komu dalšímu nestihl každý poděkovat během nich. Na filmy a dokumenty se těším, ale já než se k nim dostanu....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně, Marcelo, taky mě to bavilo, moc tě zdravím!

      Vymazat
  3. Dobrý den Lucie - posílám Vám jeden odkaz pro zlepšení nálady, třeba se Vám bude líbit :
    http://www.domajedoma.cz/nabytek-a-interier/patchwork-kresla/
    Dáša

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Skvělý, neměla jsem o tom ani potuchy, moc děkuju, možná i využiju!!!!

      Vymazat
    2. :-) To jsem moc ráda, Četla jsem u Vás na blogu v minulosti o podobném (z KARE).
      D.

      Vymazat