čtvrtek 11. února 2016

Noční město a doprava

Doprava – foceno z auta.
Kamkoli se přemístit pro mě znamená trauma. Má se tu jezdit vlevo, ale jezdí se, jak to jde. Musíme dávat neustálý pozor, protože ne všichni mají světla, neexistují přechody pro chodce a taky psi vejdou do vozovky, kdy se jim zlíbí …
Na jedné motorce tu jede až šest lidí, helmy má jen zlomek Evropanů, zbytek rád riskuje. Od devíti let tu děti jezdí na mopedu do školy a bezpečnost nikdo moc neřeší. Neexistuje snad nic, co by nešlo převízt na motorce – nákupy, nůše vajec, žebříky, klec s ptákem, soused se sousedkou, skříň, lednička ...
Vždycky jsem ráda, když z rušné ulice zahneme na tu naši, která vede podél sadu (banány trháme rovnou ze stromu) až do našeho dočasného ráje.

Příspěvky se mi nedaří vkládat pravidelně, internet jde, když se mu zrovna chce. Ostatně jako všechno tady. Nejlíp to vystihla naše sousedka Němka, která tu žije už několik let: Thajsko začíná tam, kde končí všechny pravidla.
Zřejmě proto je pro turisty tak přitažlivé.


























1 komentář:

  1. Lucie, diky za odvahu ukazat Aziu bez make-upu.-) Fotky z plaze s bielym pieskom sa na blogoch vynimaju lepsie, pravda.
    Vratila som sa z Indie a do dnesneho dna nemozem pochopit, ako tam ludia jazdia cerpat "vnutorny klud" .-)
    Majte sa moc fajn!
    Kata

    OdpovědětVymazat