Nádhera.
Nikde nikdo.
Nový Svět působí dojmem vesnice, tam by se mi psalo!
Nepotkali jsme ani živáčka. Jen na zastrčeném dětském hřišti se dva líbali ... ale děti to už nebyly. Jedna lavička zůstala volná, ale nepřisedli jsme.
Kdybych měla říct, kdy jsem se naposledy líbala ... no ...
Ráno zase stejnou cestou zpátky.
Na Zámeckých schodech jsme byli sami.
V Starbucksu u Hradu první hosté ... a stačí si jen přivstat a místo auta použít nohy, metro a vlak.
Nádherný nedělní dopoledne, takový jiný, jiskřivý, který utužuje místy už okoralé manželství.
Luci atmosfera toho prispevku je necim tak prijemna, uzasna... mozna okorale manzelstvi , ale jde z neho citit, ze tam porad neco je a mozna nejen neco a vlastne i to neco je strasne moc... me se kombinace vas dvou hrozne libi... Myslim, ze cestovani a akce typu ala prispevek to okorale dela o neco mene okorale atd... Nebo treba ta myslenka noveho domu, tohle jsou takove nove motivace, nove zacatky a pro vztah myslim uplne super...
OdpovědětVymazat...je tu prítomné to tajomstvo....
OdpovědětVymazatpalec nahoru!
OdpovědětVymazatUz se tesime za par tydnu si to tam zase probehnem.
OdpovědětVymazatAch Nový Svět... Když se mi s dětmi nechtělo na hřiště tam, tak jsme zabočili doprava do Jeleního příkopu, taky magické místo. Mimochodem, na zmíněném hřišti bylo v neděli dost plno až do večera, neb jsme tam slavili synovy narozeniny :)
OdpovědětVymazat