Sama doma, uklízet budu až v noci



Reálný obraz/ odraz reálné ženy.
Pak, že když jsou ženy samy, tak uklízejí ostošest.
Jenže já od rána řeším bizarnosti, škoda, že o nich nemůžu psát.

Čistě teoreticky si třeba může herec vymyslet, že vezme lepší kšeft a to má u nás za pár dní točit velkou roli, všechno je ušito na něj ... nebo ... jiný herec čte s překvapením svoji roli a tvrdí, že režisér mu ji popsal úplně jinak, a chce točit to, co mu slíbil režisér ... můžeme vybírat z několika hudeb, jedna je vyložená pecka, ale hudební expert na hity vybere tu nejhorší ...atd. ... to pak autor jenom zírá, jak se mu jeho představy rozkládají před očima ...

Spoustu let zbožňuju tuhle píseň, když jsem doma sama, pouštím si ji nahlas a dokola. Vlastně celé cd. Katapultuje mě do stavu blaženosti. Hodně jsem toho s hudbou Načevy zažila.


Sama doma, realita



Pořád je něco poprvé.
Dnes jsem úplně poprvé vezla Stelu ráno sama na letiště.
V pátek jsem to sice natrénovala jako spolujezdec - včetně zaparkování, ale i tak to byly nervy. Řízení nikdy nebude moje vrcholná disciplína. Až budu bohatá, chci mít vlastního řidiče.

Sama doma 5 dní. 
Plánů spousta, ale po dnešku vidím, že k ničemu jinému než ke psaní a vytrhání bodláků ze zahrady se nedostanu. V hlavě mám tři virtuální šuplíky:
- napsat
- rozmyslet si, rozhodnout a pak napsat
- zatím jen přemýšlet 

Je to pěkný.


Nový zážitek

Za včerejšek mám určitě spoustu rodičovskejch bodů.
Strávila jsem deset hodin na Utuberingu, open air akci pro puberťáky s jejich oblíbenými youtubery. Přišlo za nimi přes deset tisíc dětí a rodičů - kteří si přáli (jako my) to zkrátka nějak přežít anebo se rozjeli a křepčili tak, že se pak se za ně děti styděly ...

Youtuberskému slangu jsem nerozuměla, činnost tzv. fashion umělkyň mi přišla neskutečně trapná ... jsem na tohle prostě už stará. Akorát pár kapel se dalo poslouchat, líbila se mi Slza a Johny Machette, který o českých seriálech mluvil jako o mrdkách, což mě docela pobavilo. 
Mladá krev je prostě potřeba.

Skoro hodinu jsme se tlačili v davu před vstupem, šílené fronty na jídlo, ovšem záchodů bylo fakt dost. Střídavě lilo, takže vydrželo jen pár tisíc nejodolnějších. Jako třeba my.
Stela totiž spolu s dalšími 4 dětmi vyhrála fotografickou Utubering soutěž a mohla na závěr vystoupit na pódium a vyfotit se všemi účinkujícími, popovídat si s nimi v zákulisí a tak. Prostě bomba!
Strašně nás tím překvapila, hrozně jsme ji doma chválili. Poprvé zažila, jaké to je být nejlepší - a hned takhle ve velkém. Nutně to už potřebovala. Moc doufám, že to bude mít na její nevyrovnanost dobrý vliv. Jo! 


 Holky lezou přes plot, aby si mohly udělat selfie s Rytmusem. Nejenom holky ...

 Rytmus za plotem ochotně bere jejich mobily a fotí se s nimi ...




 Pět výherců foto soutěže




Nový příběh

Porada v ateliéru.
Začíná se to rýsovat.
Scénáře doslova pipláme a máme výborné herce.
Za 14 dní se začne natáčet.
Strašně mě to baví psát.
Snad se příběh bude líbit.











Učitelům s láskou

Za zády mi zuří parta truhlářů ... mohla bych expresivně napsat.
Pravda je taková, že tu jsou dva, jsou tiší, nechtějí ani kafe ... nechápu, jak je možné celý Stelin pokoj za jeden den demontovat a namontovat jiný. Ale o tom až příště, neb jsem z Nových proměn bydlení dostala instrukci, ať celou akci fotím.


Letos jsem paní třídní učitelce zakoupila poukázku na knihy dle vlastního výběru. Protože chci podporovat místní drobné podnikatele, půjde si vybrat do Říčan k panu knihkupci, který se tu zuby nehty drží už mnoho let, což vedle DM drogerie, bank a Vietnamců není vůbec jednoduché.

Hodně mých kamarádek jsou učitelky, pár jich máme i v rodině. Když vyprávějí o své práci, smekám před nimi. Já bych nezvládla děti, ani jejich rodiče. Natož je ještě něco naučit. Tlak ze všech stran. 

Sestavila jsem hitparádu dárků, které učitelé dostávají tuze rádi:
1. Kytka, která opadá už cestou do školy
2. Načatá piksla kafe
3. Prošlá bonboniéra z Lidlu
4. Věc, kterou jsme sami dostali, ale nelíbí se a je nám líto ji vyhodit
5. Svíčky všech tvarů a barev (z předchozích let už jich učitelky mají tolik, že by je mohly prodávat v krematoriu)
6. Kytka - pro učitele chlapa
7. Veškeré výrobky (zejména keramické) našich dětí

U posledních bodů bych se ráda zastavila. 
6 - učiteli věnujte místo kytky radši něco k jídlu nebo pití. Kryštof nosil zásadně láhev dobrého alkoholu (jestli je to pro vás nevýchovné, dobrá alternativa je štangle trvanlivého salámu a zavařené okurky od babičky)
7  - to, co potěší rodiče a vyloudí slzu v oku babičky, NIKDY nenadchne paní učitelku. Jednak má dost podobných výrobků od vlastních dětí a pak taky plnou skříň od žáků z let minulých. A těžko si na konci prázdnin vzpomene, jestli tohle dělal Franta nebo Pepa

Ať už dáváte cokoli, mějte na paměti, že učitel by měl být obdarován, nikoli přiveden do rozpaků či dokonce ponížen. Je to přece člověk, který kolikrát tráví s našimi dětmi víc času než my. A taky zlaté paní družinářky! 

Dopředu se ohrazuju proti tomu, že dárky jsou věcí peněz.
Nejsou.
Moje kamarádka třeba píše na konci roku učitelům krásné kartičky s osobním poděkováním. Někdy se to i rýmuje. 

Chceme-li, aby byly naše děti hýčkány, hýčkejme jejich učitele!


Invaze šneků








Každé ráno a večer sbírám ze své čerstvě zasázené bylinkové zahrádky, kytek a jahod, šneky a plže (nebo mlže?), kteří mi všechno ožírají. Za chvíli jsou ale zpátky na svých místech. Asi je to tím, že je jen poponesu o kus dál, protože nemám to srdce na ně sypat sůl či jiné chemikálie jako sousedi.

Čekala jsem na lepší počasí (jež nepřichází), abych vám ukázala bylinky, které zahradník zasadil do malých kamínků štěrku. Nejdřív jsem z toho byla lehce v šoku, ale naučila jsem se neprosazovat za každou cenu svou pravdu, když ji navíc v této oblasti často nemám. Teď, po několika týdnech, jsem s jeho nápadem moc spokojená, protože byliny se chytly úžasně a do dvou let by ten štěrk měly pokrýt. 
Mám prý vydržet a nechtít všechno hned, to je největší chyba při osazování zahrad.
Po půl roce máme na místě i krmítko (výsledek pracovního víkendu). Nakonec jsem pro něj vybrala jiné místo, protože původní plán byl přímo proti francouzskému oknu a tam bylo jak pěst na oko.

Dnes spousta zařizování, večer v osm ještě pracovní schůzka. Za pár minut jdu naposledy v tomto školním roce na angličtinu, paní učitelce jsou koupila parfém. Jako každý rok chystám i něco spešl pro Stelinu paní třídní. Takže v příštím příspěvku se zase může rozhořet můj každoroční boj o důstojné dárky pro učitele.
Ale to až zítra!


Vzhůru nohama








Tento víkend jsme chtěli jet na chalupu pracovat. Venku.
Ale byla zima.
Takže nakonec jsme zůstali doma a pracovali. Uvnitř.
Ve středu mají přijít truhláři Stele montovat vestavěný nábytek do pokojíčku a ten starý vytlouct. Takže byla potřeba dovyklízet a dovyklízet. Nakonec z toho byl pořádný pracovní víkend, který jsme přerušili akorát jahodovými orgiemi u pana Sapíka.

Podařilo se nám zlikvidovat některé nedodělky a já se vrhla na Kryštofův pokoj, který jsem zatím zachovávala v pietě skoro tak, jak z něj odjel do světa.
Po dohodě s ním jsem se ale rozhodla, že si z něj částečně udělám pracovnu.
Protože předělávka pokoje Stely odsaje víc peněz, než jsem odhadovala, plánuju do Kryštofova koupit akorát psací stůl a zbytek improvizovat. Sice nevím, jak z chlapeckých polic udělat holčičí, ale na něco přijdu. Dřív jsem takhle budovala všechny naše byty a domy.
Mrzí mě, že jsme nakoupili dost věcí z ikea, aniž bychom o tom víc přemýšleli a kombinovali. Prostě jsme potřebovali rychle postel, psací stůl, skleničky, štětku na záchod, lampy, polštáře ... znáte to. Snažím se ty věci posílat dál, ať udělají radost ještě někomu jinému a já zase improvizuju.
Zpátky k sobě. 

Koupila jsem na aukru staré válečky (prý z třicátých let, ale ruku do ohně bych za to nedala), vymalovala na bílo a poválečkovala jednu stěnu. S výsledkem jsem moc spokojená.  
Pomalu budu pokračovat, jak čas dovolí.


Prostě Karel

 



Včera jsme měli improvizovaný abiturientský večírek FAMU. Setkání po 15 letech. Sešlo se nás 80%, to znamená čtyři. Pátého jsme nepozvali, protože by stejně nepřišel, buddhista z ČT.
Jeden z nás křtil svoji novou knihu.
Je příjemný zjistit, že jsou věci a lidi, kteří se navzdory všemu nemění.
Karel už na famu nastoupil jako severočeský spisovatel, jako svč spisovatel ji dokončil a je pořád tím spisovatelem. Četl ukázky ze své knihy spolu se svou přítelkyní. 
Všichni spolužáci se živíme nějakým psaním, což není vůbec běžný.

Ani jsme se společně nevyfotili.
Protože když mačkáte spoušť, máte pocit, že jste tak pořád trochu v práci ...