pondělí 29. června 2015

Sama doma, realita



Pořád je něco poprvé.
Dnes jsem úplně poprvé vezla Stelu ráno sama na letiště.
V pátek jsem to sice natrénovala jako spolujezdec - včetně zaparkování, ale i tak to byly nervy. Řízení nikdy nebude moje vrcholná disciplína. Až budu bohatá, chci mít vlastního řidiče.

Sama doma 5 dní. 
Plánů spousta, ale po dnešku vidím, že k ničemu jinému než ke psaní a vytrhání bodláků ze zahrady se nedostanu. V hlavě mám tři virtuální šuplíky:
- napsat
- rozmyslet si, rozhodnout a pak napsat
- zatím jen přemýšlet 

Je to pěkný.


6 komentářů:

  1. Dnes jsem si našla film "Umírající zvíře" a šup Ty máš knihu stejného názvu na stole. Užij samotu, co tak miluješ.Na letiště bych asi taky nedojela. Taky by to byly nervy, v tomhle se cítím úplně stejně jako Ty.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já už ji četla dvakrát, ale teď bude kus ve scénáři :)

      Vymazat
  2. Muj nejhorsi zazitek za volantem: byla jsem jako au-pair v Americe a vezla kamarada na letiste. Cestou zpatky jsem spatne odbocila.Presne v te jedine vterine kdy jsem mijela odbocku jsem vedela, ze je jedu spatne. Nakonec jsem se dostala do centra Washingtonu D.C.!!!Bez mobilu, navigace, mapy - byl to rok 2002. Asi 3 krat jsem zastavovala na ulici a zeptala se kolemjdoucich na cestu. Nakonec se mi podarilo se dostat na tu spravnou dalnici smer Baltimore kde jsem zila, ale aby toho nebylo malo tak i tam jsem spatne odbocila. Nakonec jsem nejak dojela domu. A ted uz se tomu celkem smeju:-))) Hezky den preje Lenka;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ježíši, z toho se klepu ještě teď! Smekám.

      Vymazat
  3. Kde berete energii sedět pořád u počítače? Je to radost, nebo se musíte občas nutit?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ve velký míře radost, nejlepší je, když už to předem mám rozmyšlené a pak to napíšu rychleji, než když přemýšlím až "na místě". Ale pak jsou taky resty a opruzy - přepisování (onemocní herec, jinej nemůže, atd.). To nemám ráda.

      Vymazat