úterý 4. listopadu 2014

Psaní o psaní

Jenom píšu, všechno ostatní jde stranou.
Resp. dělám k tomu dalších sto povinných výchovných a domácích činností, ale mentálně jsem ve scénáři. Stela příšerně nastydlá, dnes jsem ji vezla jenom na písemku z matiky, aby měla dost známek, než odjedeme do AU. I když se nabifluje, má ze všeho většinou trojku. Doma to umí. 
Ale co. Hlavně prolízt. A dělat pak jednou, co mě těší. A umět být aspoň trochu šťastná.
To je, oč tu běží.

Nemít uklízecí paní, tak shnijeme.
Zítra ji tu čeká pohroma.

Tak dobrou.
Jdu zase psát.

To výtvarně malebné jablko je z dnešní ranní procházky se Cherry.
Nebýt psa, ani si neokysličím mozek.




3 komentáře:

  1. Dobrý den Lucie, Vás bych chtěla za rodiče. Mne vychovali k "poslušnosti a zodpovědnosti", což s mým povoláním (účetní) vůbec nejde dohromady. Partner mi říká, že mne ta zodpovědnost jednou zadusí.... Procházky se psem jsou taky mým relaxem. Spoustu tvořivých nápadů při psaní Vám přeje Vaše pravidelná čtenářka Magda K..

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je pro mne pochvala! Já jsem sice zodpovědná, ale neposlušná. A co se učení týče - z vlastní zkušenosti vím, že známky nejsou všechno. Známky nejsou ani polovina všeho. Známky jsou ... nervy!

      Vymazat
  2. Ob den si vas , draha Lucie, pripomenu a je mi lip. Proste nebyt 100 % matka. Me ten vas postoj a nadhled k zivotu tak vyhovuje.
    Ja byla vychovana zpusobem ... "co na to reknou sousedi ".
    Pro me asi stesti, ze jsem odesla do Francie, ale stare zvyky se tezko bouraji.
    Naprosto skvele psaci obleky... flanelova pyzama to je moje.
    Krasne psani preji.

    OdpovědětVymazat