Týden je málo

Máme ověřené, že jet si na týden někam odpočinout, je málo. Než se člověk dostane k lenosti, kterou odpočinek vrcholí, už zase jede domů k povinnostem. Co mě v Alta Badia ale vždycky uchvátí, jsou staré i nové dřevěné stavby, které jsou pro tento kout typické. Některé jsou podobné našemu domu, ale když přijdete blíž, zjistíte, že to nemusí vždycky být domek, ale je to třeba stodola. 

Včerejšek na trase Jižní Tyrolsko - Říčany byl výživný. Kolem Brenneru je dálnice zúžená na jeden pruh, takže pokud se nejelo krokem, tak se stálo. Na pár hodin se dokonce dálnice změnila v parkoviště, lidi vylézali, ti šťastnější tančili na silnici, ti méně šťastní pak čurali doslova mezi auty, protože nebylo kam zalézt. Takový masakr jsem ještě nezažila.

Ale díky této příhodě pak mnoho lidí objevilo expozici Plessimuzea, protože to bylo první místo u dálnice, kdy se kolona rozjela a všichni, co to vydrželi, vyběhli na záchod právě tam. Uvaděčky se divily. Poslední fotky dole jsou odtamtud a bylo to velmi příjemné překvapení. Expozice se fotit nesměla, navíc tak trochu nevím, co tím básník chtěl úplně říct, nazvala bych to jako muzeum vody. Restaurace nádherná, jídlo levnější než u benzinky, dokonalý servis. Jo a všude betonové stěrky, takže už mám jasno, co budeme mít v příštím domě na podlaze!