pondělí 21. října 2013

České matky

V létě jsem byla oslovena, zda bych se zúčastnila mezinárodní studie o matkách, v mém případě tedy o českých matkách. Nesouhlasila jsem. Nechtěla jsem nám/vám totiž kazit průměr. Odpověděla jsem, že nebudu ten správný respondent, neboť při rezervaci hotelu se ptám, jestli opravdu nejsou baby friendly, protože pokud jsou, tak k nim nejedu. Zjevně jsem po šestnácti letech mazání svačin překročila svou psychickou hranici, kdy na dovolené netoužím být v nepřetržitém kontaktu s cizími dětmi. 
 
Na jaře jsem se v jednom takovém hotelu ocitla a hned vedle baru byl super dětský koutek, takže jste bez dětského jekotu nemohli ani do sebe lámat panáky. Matky se rozdělily na ty, které u baru popíjely a děti nechaly volně lítat po hotelu, a na ty, které s nimi frustrovaně zůstaly v dětském koutku a u baru popíjeli jen jejich muži. Samozřejmě tu byly i matky pečovatelky, které měly věčně rozdělanou podprsenku, pily odvar z ječmene a jejich muži v kostkovaných košilích pili sypaný čaj.
Zjednodušuju, já vím.
Odpusťte mi to.
 
Nicméně to ve mně zanechalo tak silný zážitek, že jsem se rozhodla, že radši budu jezdit do hotelu senior friendly. (Pokud mě ovšem aktivní důchodci nezničí svou energií.)
 
 
Ale zpět k průzkumu: Nakonec jsem tedy odpověděla asi na padesát opravdu zajímavých otázek, odpovědi měly 8 možností. Pamatuju si na otázku, která zněla:
"Po několika letech se blízko vašeho domova ocitnou vaše dobré kamarádky, které vás zvou na večírek. Ale vy se máte s dcerou/synem učit na písemku z matematiky, která jí/mu vůbec nejde. Kamarádky ale toužíte vidět. Obojí nestihnete. Co uděláte?"
Zatrhla jsem možnost h: "Rozhodně jdu na večírek a dítě nechám druhý den doma, aby nepřineslo špatnou známku. Pak se s ním látku doučím."
 
No.
Minulý týden mi přišly výsledky (nikoli konkrétní pro mě jako jednotlivce, ale komplexní pro české ženy). Překvapilo mě, jak z toho nevycházíme příliš dobře. Většina žen odpovídala nikoli podle toho "jaká jsem", ale "jaká bych chtěla být". I tohle kvalitní sociologický průzkum prý dokáže odhalit.
Hodně českých žen jsou či touží být maximalistkami. Všechno stihnout, zvládnout, ve všem být dobrá, nedat najevo chyby, pochybnosti. Na druhém břehu pak stojí ty matky, které nad sebou zlomily hůl a mají pocit, že úplně všechno dělají špatně, nic nezvládají, ztratily sebeúctu a sebevědomí. Úplně nejméně je zastoupen ten přirozený střed. I tzv. alternativní matky často nejdou přirozenou cestou, ale tvrdě razí svůj extremismus.
 
Jenom to potvrdilo můj názor, že čím víc toho o mateřství čtete, tím silnější získáte dojem, že je to nezvládnutelná disciplína.
 

19 komentářů:

  1. Jsou vysledky nekde k nahlednuti?
    Mam pocit, ze tuhle soutez matek hrozne podporuje dlouha materska & internet v kazde rodine. Ja sama bych casto chtela byt tou vzornou matkou, nastesti mi vrozena lenost brani se tomu uplne poddat. Napriklad jsem i zkousela mit vsechno pradlo zehlene, ale ackoli me zehleni i dost bavi, zdravej rozum zvitezil a nosime pomackance.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ona to prý je zatím 1. část, druhé se neúčastním, nemám dítě do 10ti let. Ale samotnou by mě to zajímalo, takže samozřejmě dám vědět, až bude existovat nějaký odkaz.

      Vymazat
  2. Lucie, ani nevíte, jak vám rozumím. Moje kamarádky si pořídily na "stará kolena" malé dítě, takže já jsem trochu černou ovcí, protože s nimi nejezdím na víkendy. Přestože mám je i jejich děti velmi ráda. Ale ve svých 42 už asi nejsem dost "baby friendly". Jen bych se k tomu neuměla takhle otevřeně přiznat. Ale když vidím jak jsou na nervy a vyřízené, vím jistě, že já bych tohle nechtěla. Každý má přece na výběr! Jitka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, Jitko, taky to beru tak, že my, šťastnější, máme na výběr. Hurá!

      Vymazat
  3. Ahoj Lucie, také by mě zajímalo vidět výsledky toho průzkumu!
    Jinak k popíjení s dětmi: s mými přáteli máme už dlouhá léta vyzkoušený model - pronajmout si celý objekt (penzion, chalupu), ve kterém bude naše partička sama, ideálně i bez přítomnosti majitelů. V tom případě můžeme popíjet a nechat děti lítat a nikomu to nevadí...
    Na druhou stranu se naše děti pomalu blíží do věku, kdy už myslíme na to, že brzy s námi asi nebudou chtít takhle jezdit (nejstarším je nebo brzy bude 12). A pak se nám po tom bude stýskat.
    Ale třeba nás překvapí a budou s námi chtít trávit dovolenou ještě v šestnácti.
    No, uvidíme.

    Jo a ještě k tomu doučování na písemku. Nechápu, jak by se dalo obojí nestihnout? Dítě před písemkou budu doučovat max. do 9 večer (pak už to stejně nemá cenu) a následně vyrazím za kamarádkama. Když přijdu do baru ve 21:30, večírek se bude teprve rozjíždět :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Báro, ahoj, já ty otázky nevymýšlela :), asi jsem to necitovala úplně přesně, ale smysl rozhodně stejný byl. Třeba přijedeš domů s dětma v deset večer ... to ale fabuluju, to tam nebylo.
      S Kryštofem jsem zažila už všechno. Od deseti s námi nejezdil na dovolenou, začal až zase ve dvaceti. Jak milé!

      Vymazat
  4. Ja bych doucovani nechala na tatinkovi. Nehlede na to, ze si ani nepamatuju, ze by nekdy nekdo doucoval me, takze (mozna trochu naivne) predpokladam, ze to taky delat nebudu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Směju se. Pardon. Taky jsem si to kdysi myslela :)

      Vymazat
    2. No jsem na sebe zvedava, za dva roky se ukaze :-D Netesim se vubec. Je fakt, ze tady si deti domu ani nenosi sesity a knizky, ukoly delaji odpoledne ve skole, takze rodice uz musi vyvijet dodatecnou aktivitu, aby aspon zhruba zjistily, co decka zrovna delaji.

      Vymazat
  5. Jo a jeste me napadl jeden duvod, proc je materstvi/rodicovstvi cim dal vetsi veda: deti jsou dneska luxusni statek, zcela dobrovolne rozhodnuti (prakticky vsechny deti jsou planovane a chybi i spolecensky tlak na rozmnozovani), takze clovek volbu poctu deti a jejich vychovy musi sam pred sebou i pred cizimi umet zduvodnit, vysvetlit, obhajit.

    OdpovědětVymazat
  6. Milá Lucie, hodně mě to zaujalo a přinutilo přemýšlet. Já osobně nemám ráda jakýkoliv extrém, mateřství si užívám, na druhou stranu mi vyloženě udělalo dobře, že jsem po 6 letech šla do práce. Mám o čem přemýšlet :), díky. Nika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky. Taky nad tím pořád přemýšlím.

      Vymazat
  7. Milá Lucie,
    děkuju!!! Konečně!
    Do dnešního dne jsem měla pocit, že jsem nějaká divná...nejsem dostatečně baby friendly a nudí mě řeči "zasloužilých biomatek". Není to tím, že bych neměla ráda děti (mám dceru), ale jak říkáte, netoužím být v kontaktu s cizími dětmi za každou cenu a pokud ano, tak jenom když budu chtít. Sylvie

    OdpovědětVymazat
  8. Tak to já proti baby-friendly hotelům málokdy něco namítám. Nic člověka nepotěší tak jako cizí zlobící děti :-) To pak vždycky na čas nepropadám pocitu vlastní nedostatečnosti. Markéta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tuhle fázi jsem měla taky. Ale už jsem kus za ní :)

      Vymazat
  9. Chtěla jsem přispět už v poledne, ale odjížděla jsem na rande... Jistě chápete:-) Takže až teď. Není dobrá matka, stejně jako není špatná matka. Je prostě jen matka - průzkum neprůzkum. Já osobně bych rozhodně šla pařit a potomek by druhý den mazal na písemku. Zeměkoule se nepřestane točit ani po špatné známce. A baby-friendly cokoliv se ráda vyhnu, miminkovským webům zvláště!, ale dětský koutek u baru??? to mi přijde fakt divné. Že takové hezké prostředí není třeba v dětských odděleních nemocnic a pod? No, a třetí děťátko mě překvapilo těsně před čtyřicítkou - vybrala jsem si dobře, naštěstí:-)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vy jste si určitě vybrala dobře! A hrozně se mi líbí na vašem blogu ta skříňka z bazaru. Jsem zvědavá, jestli jste ji koupili nebo ne!

      Vymazat
  10. No nevím, zdá se mi, že kolem mateřství, resp. rodičovství se dělá zbytečný humbuk. Je to přirozená součást života, nedá se to naučit, načíst, každý dělá, jak umí. A jestli dělal dobře, se dozví, až když už se nedá nic změnit. Z toho průzkumu je člověku smutno, všech těch maximalistek a zlomených je mi líto... být vzorná a všechno stíhající je k ničemu, fakt se to nevyplatí a dělat z dětiček modly je stejná blbost. Mám děti moc ráda, nemám ráda bezohledné rodiče, kterým nedojde, že jejich rozvrkočené dítě by mohlo někomu lézt na nervy.

    OdpovědětVymazat