Design na dětské neurologii


Tak Zdeněk v noci nepřišel. Škoda. Čekala jsem na něj. V sedm ráno na otočku do Klánovic pro Steliny výsledky odběrů, pak vlakem do Prahy k advokátce a v poledne bezlepkový oběd s jeve, radost, že jsme se opravdu dokázaly spontánně sejít. A rozhovor, co je o něčem.
 
Odpoledne jsme strávily se Stelou na dětské neurologii, kam jsem s ní chodila už když byla nespící miminko. Teď jsme po sedmi letech návazaly. S migrénami a úzkostí. Bude to běh na dlouhou trať. Prognóza mě nepotěšila, ale aspoň vím, na čem jsme. Málokdy se mi stane, že doktorům opravdu věřím. Tady stoprocentně. Úžasná paní doktorka, krásně jsme si popovídaly o životě. Úplně přesně Stelu odhadla, aniž bych řekla slovo. Jsem grogy. Koncert Radůzy jsem si moc přála vidět, ale už jsem nestíhala. Příště!
 
 

5 komentářů:

  1. prognózy a diagnóza kšáááá! ať je brzy dobře a ty dveře by měly snad prorazit do TV...taky bych propadla migréně!

    OdpovědětVymazat
  2. To mi je líto. Bolest hlavy je vlastně symptom. A zabývání se symptomem má za úkol upozornit na něco, co se děje v systému, nebo naopak to něco zakrýt. Čím víc ho budeme zalévat, tím víc poroste. Je to jen jeden z možných pohledů - rozhodně nechci zlehčovat, že má Stela potíže. Mějte se. D

    OdpovědětVymazat
  3. Taky preju, at je Stele brzy dobre. A soucitim, co jsem tak cetla tady o Stele, tak mam trochu podobneho syna, zatim teda teprv ctyrleteho. Taky poradne nespal a furt rval jako mimino. A doted je strasne citlivy, jak neco ve vesmiru neni v rovnovaze, hned je taky rozhozeny. E.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je přesně ono. Všechna tíha světa na jejich hlavičky!

      Vymazat
  4. Utesuju se tim, ze moje segra byla taky podobna (ne-li silenejsi) nez muj syn. A celkem z toho "vyrostla", resp. s tou svoji citlivosti uz umi zachazet a nejspis diky ni je uspesna v tom, co dela - ma kreativni a umelecke povolani :-)

    OdpovědětVymazat