U koně

Několikadenní pobyt na chalupě byly pro mě zase nervové lázně. Přestože jsem denně musela napsat cca 20 stran scénáře, i tak zbývalo dost volného času. V dešti jsem plela zahradu, chodila se psem po lese, navštěvovala místní hospody. Ať mi nikdo neříká, že není možné, aby tam někde bydlela moje duše, když já žiju úplně jinde. 
Duše bydlí v Kokoříně. Já to vím.
 
 
 
Navštívili jsme novou cukrárnu, která brzy bude i literární kavárnou, výtvarnou dílnou a nevím čím ještě. Do jednoho z domů na prodej se přistěhovala činorodá rodina a začali tam podnikat. Vzhledem k tomu, že přímo ve vesnici (s pár desítkami obyvatel) jsou tři hospody, z toho jedna pořádá různé kulturní akce, já bych si takovou věc nikdy netroufla. Proto je strašně obdivuju.
Zatím to vypadá tak, že když je hezky, můžete si sednout venku. Když prší, jste pozváni s kafem a dortem přímo do kuchyně rodiny, protože jiné prostory ještě nejsou dokončeny.
Začít v dnešní době s podnikáním takhle na koleně a na vesnici, smekám.
Já bych takovou odvahu neměla.
Přijdu zas!
 

2 komentáře:

  1. Dobry vecer, pani Lucie, prave jsem shledla Ruth a vzhledem k tomu, ze nevim, jaky byl Vas puvodni zamer, se mi pribeh libil. Vlastne by se mi libil, i kdybych ten zamer znala. A to nejen proto, ze tradicne v tv nic lepsiho dnes vecer neslo. Nechci Vam pochlebovat, ani se nijak vtirat do Vasi prizne, ale kazdy ma pravo na svuj nazor a Vas blog vyjadruhe Vase nazory, s kterymi nemusim souhlasit. A ja nekdy i nesouhlasim, ale nemam potrebu Vam to sdelovat. Az dnes. Mam rada Vas blog, protoze Vase myslenky stoji za to, abych se zastavila a zamyslela. Ne proto, ze jste Konecna, ale proto, ze se nebojite je uchopit, napsat a jit s nimi ven. Nenechte se otravit. Preji Vam jen to dobre! Lucka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ježíš, vždyť vy se vyjadřujete líp než já. Díky a smekám!

      Vymazat