úterý 12. března 2013

Těsně před cílem


Žít cizí životy vysiluje.
Zbývá mi napsat poslední obraz.
Ve tři jsem si šla na chvíli zavřít oči a vzbudila jsem se za dvě hodiny a nevěděla jsem, kdo jsem a kde. Hlavou jsem byla pořád napůl v příběhu. Dneska už to musím vzdát.
Ráno dopíšu poslední scénu a pak to po sobě budu pečlivě číst, škrtat, přepisovat, doplňovat ... o dvou scénách mám pochyby už teď.
 
Zakázala jsem si přemýšlet nad režií, protože když víte, jak konkrétní režisér točí, máte chuť mu psát do ruky a trochu mu to předkousat. A to je špatně. Protože naopak on si má zpracovat váš příběh po svém a dát mu tu přidanou hodnotu.
Je to smutný, ale tento pocit jsem zažila jen párkrát.
 
P.S. Sako už je doma.
 

Žádné komentáře:

Okomentovat