Světem zapomenuté místo

Před chvílí jsem chtěla zabalit tašku na víkend a zjistila jsem, že jsem ji z minulého týdne ještě nevybalila. To se mi stává dost často. Takže jsem vlastně ušetřila čas. Dva časy.

 

V sobotu jsme byli jen na skok přes hranice v Žitavě (Zittau) a skoro jsme neslyšeli němčinu. Češi sem jezdí nakupovat jako diví. A já se nedivím. Neměli jsme teda v ruce papírek se seznamem a kalkulačku jako jiní, ale potraviny nám přišly kvalitnější a často i levnější. Takhle se ta naše česká ekonomika neodlepí, když budeme utrácet v zahraničí. Ale není to naše vina. To jen nás tady někdo blbě řídí. Ale jak je vidět, my si poradíme a pomůžeme ekonomice německé.

 

Koupila jsem si dvě martini, limitovaná edice, která u nás ještě není. A časopisy. Ale Elle decoration mě dost zklamala. Samá reklama.

 

 

Včera jsem si koupila Marianne/Venkov a styl a našla jsem tam reportáž z Roubenky, což je naše oblíbená hospůdka s úžasným výhledem do kraje a nádhernými pokoji. Kokořín, samozřejmě. Nachází se ve vedlejší vesnici a často tam chodíme na procházku nebo tam jedeme na kole ... Kdybyste ji teď chtěli navštívit, tak radši koukněte na webovky, myslím, že se přes zimu rekonstruuje (nevím, co teda se rekonstruuje, když je podle mě hodně dokonalá). Na svědomí ji má taky zdejší mecenáš pan Kroužek.

 

 

Tuhle mozaiku jsem si tam kdysi nafotila já.