To máte tak. Kryštof má Moniku a tahle naše Monika má maminku, která dokáže zajistit lístky na Barování, které se koná každý měsíc v Malostranské besedě. Už šest let. Vymyslela ho Sandra Nováková, večerem provází Filip Rajmont a zvou si sem více či méně známé muzikanty a zpěváky, kteří sami či spolu nebo navzájem a napříč kapelami koncertují. Základem je improvizace, interakce s diváky a je to skvělé. A sranda!
Byla jsem tu poprvé, stejně jako můj syn, muž a Dáša (tchýně). Zato Monika a její maminka tu byly už mockrát. Kromě toho, že mám obrovskou radost, když do naší rodiny přibývají lidi, se kterými si rozumíme, můžeme sedět u jednoho stolu a několika láhví vína společně, pak taky miluju, když ti noví nám aspoň trochu rozšíří obzory tím, co mají rádi zase oni.
O Barování často píše na svém webu wlčice, která program dokáže barvitě a přesně popsat, na rozdíl ode mě. Pro mě byla důležitá úžasná atmosféra, mix známých a neznámých muzikantů, čtyři a půl hodiny (!) fakt bylo na co se dívat. Od jazzu, přes rock, swing, populární písně až po ten současný korejský hit, který na YouTube už vidělo 600 miliónů lidí. Tady si ho střihli v instrumentální podobě (nevěřila jsem, že je něco takového možné) a moderátor u toho tančil. Skvěle!
Pak se mi taky líbilo, že přímo na pódiu si připila Sandra s bývalou manželkou svého přítele, která měla narozeniny. Jsem ráda, když se holky neperou, ale rozumějí si. Vím jistě, že to není jednoduché.
Celkově mě nadchlo, že tady vedle sebe může vystoupit paní ve zlatém saku a studentíci ve vytahaném tričku, aniž by to vypadalo nepatřičně. A úžasná Věra Nerušilová se ve svých osmdesáti vlní uprostřed mladých swingařů. A jaké to mělo grády!
Během barování jsem měla čas mimoděk přemýšlet a přišla jsem na několik dobrých věcí. Napadl mě klíč ke knížce, kterou možná začnu psát. Příběh mám v hlavě hotový, jen jsem nevěděla, kudy do něj vlízt.
A pak jsem si taky po mnoha letech vzpomněla, že jsem kdysi měla vztah s klavíristou. Nevím, jak je to možný, ale nikdy mi nezahrál. Nezbyl nám na to čas.