Barování

 
To máte tak. Kryštof má Moniku a tahle naše Monika má maminku, která dokáže zajistit lístky na Barování, které se koná každý měsíc v Malostranské besedě. Už šest let. Vymyslela ho Sandra Nováková, večerem provází Filip Rajmont a zvou si sem více či méně známé muzikanty a zpěváky, kteří sami či spolu nebo navzájem a napříč kapelami koncertují. Základem je improvizace, interakce s diváky a je to skvělé. A sranda!
Byla jsem tu poprvé, stejně jako můj syn, muž a Dáša (tchýně). Zato Monika a její maminka tu byly už mockrát. Kromě toho, že mám obrovskou radost, když do naší rodiny přibývají lidi, se kterými si rozumíme, můžeme sedět u jednoho stolu a několika láhví vína společně, pak taky miluju, když ti noví nám aspoň trochu rozšíří obzory tím, co mají rádi zase oni.
 
 
O Barování často píše na svém webu wlčice, která program dokáže barvitě a přesně popsat, na rozdíl ode mě. Pro mě byla důležitá úžasná atmosféra, mix známých a neznámých muzikantů, čtyři a půl hodiny (!) fakt bylo na co se dívat. Od jazzu, přes rock, swing, populární písně až po ten současný korejský hit, který na YouTube už vidělo 600 miliónů lidí. Tady si ho střihli v instrumentální podobě (nevěřila jsem, že je něco takového možné) a moderátor u toho tančil. Skvěle!
Pak se mi taky líbilo, že přímo na pódiu si připila Sandra s bývalou manželkou svého přítele, která měla narozeniny. Jsem ráda, když se holky neperou, ale rozumějí si. Vím jistě, že to není jednoduché.
 
 
 
Celkově mě nadchlo, že tady vedle sebe může vystoupit paní ve zlatém saku a studentíci ve vytahaném tričku, aniž by to vypadalo nepatřičně. A úžasná Věra Nerušilová se ve svých osmdesáti vlní uprostřed mladých swingařů. A jaké to mělo grády!
Během barování jsem měla čas mimoděk přemýšlet a přišla jsem na několik dobrých věcí. Napadl mě klíč ke knížce, kterou možná začnu psát. Příběh mám v hlavě hotový, jen jsem nevěděla, kudy do něj vlízt.
A pak jsem si taky po mnoha letech vzpomněla, že jsem kdysi měla vztah s klavíristou. Nevím, jak je to možný, ale nikdy mi nezahrál. Nezbyl nám na to čas.
 
 

11 komentářů:

  1. :o)))...já to tušila, že jste to vy :oD

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já už vím, máte takovej obr foťák, že jo?! Měla jste do mě strčit, to mě mrzí. Tak příště! :-)

      Vymazat
    2. Lucie strčím...velkým foťákem :o))) a těším se na příště...ono pozor, na Barování se stanete velice snadno závislá :o)))

      Vymazat
  2. Muselo to být úúúžasné! Nezávidím, jen mi to připomnělo, jak nádherné pocity má člověk z takového zážitku a jak dlouho jsem nikam nevyrazila:-( Na knížku se už teď těším!

    OdpovědětVymazat
  3. a ja si zase hovorím, že určite tam bola aj Aranel :)

    OdpovědětVymazat
  4. O Barování tu na blogách hodně čtu u Aranel a také Wlčice a dle jejich slov i fotek, bych to ráda někdy zažila na vlastní kůži.
    Jen to má 2 vady : 1/ nejsem z Prahy
    2/ neznám osobně žádnou dobrou duši,která dokáže zajistit lístky
    Takže moc ráda si o něm přečtu u všech zmiňovaných a teď i u Vás :-)
    Klíč ke knížce, bezva, už se na ní těším !
    A klavírista? Né nadarmo se říká, že kovářova kobyla chodí bosa ;-)

    OdpovědětVymazat
  5. Zdravím Lucie, popsala jsi to tak, že mám pocit, že jsem tam byla a nebo bych chtěla být...je super mít malé děti...a to konkrétně jedno...ale i tak dám kolikrát v případě hlídání, přednost odpočinku doma kde se dům neotřásá hlaholem mého jediného aktivního (no hyper nám zatím nikdo nepotvrdil, ale ruku do ohně bych za to neada :--)) dítka)...ale určitě by mě to bavilo...a je super , že do rodiny přibývají členi (členové) se stejnými zájmy a že si rozumíte...myslím, že v dnešní době to není až tak obvyklé! Přeju hodně nápadů a inspirací pro knihu...taky se těším!

    OdpovědětVymazat
  6. Milé dámy, díky za ohlasy. Fakt to bylo bezva, ještě pořád z toho žiju!

    OdpovědětVymazat
  7. Taky se těším na knížku a moc mě mrzí jak se píše o Ententýkách.

    OdpovědětVymazat