Už jsem se tu kdysi zmiňovala, že mým favoritem je strana 69. Nevím, jak to vzniklo. Ale když píšu scénář, který mívá kolem 80 stran, tak je to ideální poslední zastávka před koncem. Mám pocit, že už mám napsáno, začnu se vracet zpátky, dopisovat scény, které jsem zatím jen naťukla nebo čekají na nápad (a třeba se taky nedočkají).
Podobně to mám i s knihami. Když si nějakou vybírám a listuju si v ní, tak otevřu i 69 a ta často rozhodne, jestli si knihu koupím nebo ne.
To ovšem není případ poslední knihy Bohumily Grögerové, mojí oblíbené spisovatelky a básnířky. Letos je jí 91 let a touto knížkou vzpomíná a bilancuje. Má pouhých 51 stran, přečetla jsem ji jedním dechem ve vlaku, protože jsem nemohla vydržet. Vždycky si pak nadávám, že si to víc neužiju a doma si ji pak v posteli přečtu znovu.
"Mám dva životy.
Napřed žiju
a pak o tom píšu."
Kniha je zvláštní i tím, že jsou přeházené strany. Jednou bude tento výtisk vzácný - pro sběratele. Pro mě je vzácná už teď.
:-) Můj manžel má tohle číslo taky rád! já si zase vybírám knížky podle konce. když mě to nechytí na konci, tak si jí nekoupím. Ale teď chci machrovat na děti, tak si kupuju knížky o hradech a pověstech k nim vázaných. Škoda, že je ty moje kecy nezajímají:-( A.
OdpovědětVymazatTy jsi tak edukativní, Adélo! :-)
Vymazat