pondělí 4. června 2012

Sakra


Na dnešek jsem vám slíbila fotku pana ředitele. Jenže jsem si ho nestihla vyfotit. Z jednání normálně zdrhnul a nechal nás tam čučet jako trubky. Ale popořádku: na dnešek si nás vedení ČT pozvalo, abychom vyslechli závěry focus groupu Ententýků. Focus = jakýsi výzkum = naženou lidi různého pohlaví, věku, vzdělání, IQ, z vesnice, města ... a pustí jim vzorek nějakého nově chystaného seriálu. V našem případě 1. díl Ententýků. A chytrými otázkami z nich vytáhnou, co se jim vlastně líbí a co ne. Z toho zpracují závěry. Měli jsme šílený strach. A dopadli jsme tak na jedna mínus. Takže radost obrovská. Na tom záviselo, jestli nás ČT nechá dál psát a točit.
A když došlo na rozhodnutí, pan ředitel se prostě zdejchnul. Pak pro něj šel jiný člen vedení a vrátil se se zprávou, že pan ředitel vzkazuje, že v Ententýkách se bude pokračovat až v případě, že budou kladně přijaté. Jestli to znamená sledovanost, uspokojení Rady ČT nebo co sakra vlastně, to nám nikdo nebyl schopný říct. Takže všechny dohody v ten okamžik přestaly platit a my zřejmě dotočíme a jdeme bourat ateliér za deset miliónů. Aby se pak za tři měsíce, pokud budeme kladně přijati, se všechno znovu postavilo a začalo nanovo. Čemuž nikdo nevěří.
V životě se může stát cokoli, v práci tím spíš. Co ale nesnáším, když se chlap projeví jako srab a neumí říct nepříjemnou pravdu (kterou nikdo z přítomných včetně vedení ČT nečekal) a dokonce nepoví ani obyčejné na shledanou. Tím hůř, když je to ředitel veřejnoprávní instituce.
Tož tak.

7 komentářů:

  1. S tím chlapským pléměm ve spojitosti s funkcí je to asi všude stejné (tedy až na vzácnou výjimkou-mou druhou polovičku), a jedno zda má šéf pod sebou 50 lidí nebo v případě ČT tisíce. Zažívám to samé, na nepříjemné maily se neodpovídá, situace se neřeší, jasné slovo se neřekne, těžkou-nepříjemnou práci deleguji na někoho jiného, být u všech zadobře...... Na uklidněnou, když jsem hodně navztekaná, tak si pouštím
    http://www.youtube.com/watch?v=8qacVvm-8ao
    pro mě má univerzální přesah.....
    Hlavně znát svou vlastní cenu - pracovní i lidskou.....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
    2. Omylem jsem vymazala odpověď, tak znovu:
      No vždyť jo, já mám naopak tendenci ty lidi pořád omlouvat, ale zrovna tady u mistra bych tuhle malost nečekala. Píseň báječná, znám!

      Vymazat
  2. Áchjo. Nejhorší je, že člověk furt čeká. Že:
    ti fakánci, co v první třídě žalujou a pod nosem si malujou, nebo ti, co si za bukem počkaj na šprta, nebo ti, co nedávají opsat a rukou si dělají ohrádky, nebo ti, co za ně chodí řešit problémy maminka, nebo ti co, než by řekli JÁ to nestih, vymejšlej cyklickej román o spiknutí osudu -

    - že z toho vyrostou.

    A pak člověk stane za katedrou prestižní SŠ a vidí, že tihle všichni nosej jen o pár čísel větší boty... jinak se nic nezměnilo, bajo - jsou jen trochu fikanější,
    - a pak chodí manžel domů s hlavou v pejru a lká nad neseriózností a divnejma zvykama některých kolegů/klientů...

    A jenom si řikám, proboha, doufám, že TOHLE TAKY NĚKDY NENI O MĚ.

    Na druhou stranu na vedoucím místě by člověk měl mít už JISTOTU, že TO o něm prostě není.


    Posílám velkou podpouru a radost ze všeho, co dělá den mile všední!

    Je to prostě jedno velký rozpočítávadlo.
    (Chápu, že člověk by rád ten tlustej prst, co napichuje bublinu kolem zúčastněných, aspoň rád viděl. Když už.)

    OdpovědětVymazat
  3. Ó, děkuju! Holky, vy všechny tak výborně myslíte a píšete, že je mi z toho hned veselejc!

    OdpovědětVymazat
  4. Tak to bych byla velmi vytočená . takový chlap a v této pozici, by měl vše řešit narovinu! Pevné nervy!

    OdpovědětVymazat
  5. Je to velký paradox, tento svět řídí muži a přitom k tomu vůbec nemají předpoklady, schopnosti. Nic proti mužům, ale na řízení čehokoliv (snad kromě auta)opravdu nemají buňky. Bohužel, nacpou se do všech funkcí a pak předstírají, že něco umí...

    OdpovědětVymazat