čtvrtek 7. června 2012

Hodinový manžel aneb co všechno (ne)stíhám

Tenhle týden je divočina. Co se týče práce, tak jsem jen opravovala něco pro Primu a své Ententýky, ale žádnej zápřah. Zato doma! Stela píše písemky a nejde jí to. Mně taky ne, ale to je pořád stejná písnička. Nejvíc miluju, když kamarádky nechápou, že jsem v takový křeči - ony ani nevědí, že jejich děti nějaký písemky píšou a samozřejmě na prvním stupni měly ty všechny jejich děti z písemek jedničky. Jenomže my máme trojky. Píšu my - protože to není jen Stela, to je Stela a já. Jsme úplně pitomé. Nevím, co z nás bude.

Myčka: už půl roku mi skoro nemyla, takže jsem nádobí domývala ručně. Když se mé ekzémové ruce začaly plnit hnisavými pupínky, sedla jsem k internetu a vybrala během pěti minut novou. Ano, takhle já plánuju. Psaní příspěvku do blogu mi trvá dýl než vybrat myčku. Přivezli ji. Počítala jsem s tím, že zavolám hodinového manžela, protože když jsem viděla toho svého, jak vestavěnou myčku trhá z linky, nedovedla jsem si představit, že totéž bude absolvovat znovu, leč opačným směrem. Aniž bych řekla slovo,  on se ale této práce ZNOVU ujal, za což mu stotisíckrát děkuju. Pozvu ho na pivo.



Zahrada: pět let jsme pěstovali bobkovišně (neopadající keř), které byly tak nádherné, že si je návštěvy i fotily. V létě nám navíc poskytovaly úžasný úkryt, chodili jsme se koupat nazí. Letos je ovšem spálil mráz. Takže včerejší návštěva zahradníků dopadla viz foto. Z jedné strany teď vidíme hnusný rákos od souseda, z druhé strany na zahradu jiného souseda. Je to jako bychom měli dvě jejich batolata u nás. Ovšem řešit to začneme až přijedeme z dovolený. To jsem vlastně ještě nenapsala!




Dovolená: zítra odjíždíme na 10 dní do Itálie a Švýcarska. Pokud najdu připojení, můžete se těšit na mé zprávy. Balit jsem ještě nezačala. Takže je to jako každý rok - balím v předvečer odjezdu. To vlastně nestihnu, protože ještě vezeme zvířata k rodičům do Liberce, takže zítřejší dopoledne to jistí. V poledne odjezd.
Už se nemůžu dočkat.
Uno piccollo, per favore!

6 komentářů:

  1. No ty si žiješ!!:-) Nejvíc mě baví věta "Nevím, co z nás bude" :-)) tomu se směju fakt hodně. co by z vás jako nemělo být?? Akorát nejste šprtky, no,takže prostě zajímavé holky:-) Já pořád nechápu, že si připadáš neschopná, vždyť neustále organizuješ a dotahuješ průsery!! A tomu já říkám setsakra schopná ženská! Dovolenou si užijte,jela bych hned taky s vámi, protože vy s Ivanem prostě umíte žít a užít si! pa A.

    OdpovědětVymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, díky, jsme takový užívači. Snažíme se. V tom jsme si asi nejvíc s I. podobný. Ideální základ manželství, že se vzájemně neotravujeme jiným pohledem na život. Adélo, ahoooj, MTR.

      Vymazat
  3. Dobry den, hledala jsem jestli si vam da nekam poslat "tajna" zprava a nenasla jsem...takze snad ostatni ctenarky odpusti, ze namastim svuj projev zde: v Indii ziju 12 let, jako mlade jsem se prijela sem zotavit praci na projektu ( nekteri si mysleli, ze se jedu zotavit, ale ja to jela oslavovat) po sve prvnim rozvodu. Pracovala jsem v Praze u ceske firmy, ktera zde dostala vladni zakazku stavbu ropovodu. Zotavovala jsem se tak rychle, ze jsem po mesici tady potkala sveho druheho a snad i posledniho manzela "holandana" a Indie nam oboum tak prirostla k srdci, ze se stala az do dnesniho dne nasim domovem. Ja jsem taky "uzivacka" takze si zivot tady uzivam a prozivam na plne pecky, obcas uzivani prolozim nejakou prekladatelskou praci. Manzel pracuje na plne pecky dal :). Indie je uzasna i k placi zaroven, bud ji clovek miluje a nebo nenavidi...nic mezitim. Samozrejme, ze mam stavy kdy drzim pas v ruce a vracim se domu k mamince, pac "tady v tom horku, curbesu a uplne jinem svete"...nezustanu ani o minutu dele! Ale porad jsem tady dal a kazdy den tady je pro nas oba novou vyzvou.
    Preji Vam bezva dovolenou ;) zdravim, Dana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je krásnej příběh. Nechcete si založit blog? Mě by teda (ne)všední v Indii strašně zajímal! K tomu se člověk dostane málokdy.
      Jinak můj mail (pro všechny případy): lucie.smich@seznam.cz
      Moc zdravím!

      Vymazat
  4. Ahoj. Našla jsem tento článek když jsem sháněla hodinového manžela. :-) To se sice nepovedlo, ale aspoň jsem se zasmála. Bobkovišně jsem neznala.
    No a pokud by někoho ten hodinový manžel zajímal, tak nakonec jsem narazila na stránku www.hodinovymanzel.pro a tam jich je požehnaně.

    OdpovědětVymazat