Když


Když vím, že mě čeká jenom psaní, tak se snažím si aspoň nějak naaranžovat stůl, abych měla na co koukat. Přes den, když jsem sama, píšu v pokoji, pak už ve své pracovně. Březen bude striktně pracovní, nemám ani jeden víkend volný. Tuhle neděli odevzdávám 12.díl a pak každou neděli další a další, do patnácti. Nedá se nic dělat, od druhého dubna točíme a to musí být celá patnáctka schválená a scenáristicky připravená. Takže do té doby neplánuju žádné radosti. Ale snad nějaké přijdou jen tak mimochodem ... To bych si vážně přála.


2 komentáře:

  1. Lucie, taky mám někdy stýskavou náladu, je to strašně těžké se od těch už dospělých dětí odstřihnout. Se synem se po roce setkám příští týden, moc se těším...
    Dnes jsem nakoupila stejný sortiment... obklopuje mě úžasná vůně jahod a krásná žlutá narcisů a v hlavě mám jarněletní pohodu. Krásný pracovní víkend:-) pavlina

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuju, děkuju, vždycky mě potěšíte. Hezké setkání se synem!

    OdpovědětVymazat