Mé lžičky a já





Dnes jsem si vyložila na stůl své lžičky. Začala jsem je sbírat teprve loni, úplnou náhodou. Od některých mám dokonce až šest kusů! A pak mám ještě lžičky normální, většinou ikeácké, jsou taky fajn, ale nemiluju je. Nechci je sbírat nějak masivně, za každou cenu, chci je sbírat pro radost. Pod stromeček jsem tři dostala, moje tchýně (radši jí teda říkám Dáša) mi je koupila na blešáku v Německu. A minulý týden přišel Ivan domů až v půl třetí ráno, ale zato se lžičkou! No, ukradl ji. Ale ceny v té restauraci byly tak vysoké, že kávová lžička určitě byla v ceně.

O mých lžičkách už jsem psala zde: http://zasetalucie.blogspot.com/2011/11/lzicky.html

6 komentářů:

  1. Palác kultury mám doma taky! Asi jsme chodily na kafe ve stejné době...
    Žofa

    OdpovědětVymazat
  2. Já mám dvě - z vetešnictví. Kus za 2 Kč. Nekup to! :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Luci,
    ten nápad mě nadchnul. Je moc milé a netradiční sbírat lžičky a určitě je pak moc fajn vyložit si je všechny na stůl a krásně se svou sbírkou pokochat. Já sbírám koloušky, ale jen tak zlehka ;-).
    Vivi

    OdpovědětVymazat
  4. Tento článok som objavila až teraz a ako ma potešil! Aj ja mám zbierku lyžičiek. Niežeby som ich nejako vyslovene zbierala, ale záleží mi na tvare a materiáli, čo k akej konzumácii sa mi práve žiada. Preto som aj minule, keď bol výpredaj v Habitate a dalo sa kupovať po kusoch, vybrala asi 7 druhov. Jedna mala hrubú rukoväť, druhá dlhú, tretia bola špicatá a už ani neviem, čo ma zaujalo na tých ostatných. Doteraz som myslela, že to by asi nikto nepochopil...

    OdpovědětVymazat
  5. Aj tuto to mám rada :-)

    OdpovědětVymazat