pátek 3. února 2012

Ledové království


Tak nevím, jestli tady sama  přežiju. Včera jsme přijeli, a přestože necháváme chalupu mírně temperovat, máme zamrzlou vodu, teče pouze kohoutek v koupelně a v prvním patře zamrzlo i topení - tam je herna a ložnice. Čekáme, jestli to povolí nebo jestli budeme kopat podlahy, protože zamrzly trubky. To bych věru velmi nerada. Spíš jsem doufala, že na jaře a v létě uděláme nějaký další kus práce. V noci Ivan topil v krbu, vstával co dvě hodiny, aby přiložil. Přesto jsem spala v teplákách, mikině a čepici. Když tu jsem sama, vytápí chalupu elektřina, ale v těhle mrazech to kotel neutáhne. To bych umrzla. Tak uvidíme, jestli trubky povolí. V kuchyni, kde píšu, mám puštěnou troubu na 200°C a přitápím si.
Ale i tak ... jsem tu ráda.
Dnes jsem dopsala 9. díl Ententýků, jmenuje se Zamiloval jsem se, odcházím a je o tom, že se zamiloval a neodchází (od manželky). Hlavní hrdinka (milenka) si na rovinu přizná, že s ním nemá ani společnou minulost, ani budoucnost, ale když si tím bude kazit i přítomnost, tak se na to může rovnou vykašlat. Vypadá to jako telenovela, ale je to život.

4 komentáře:

  1. To je moc hezká sebereflexe a zdravý nadhled hrdinky, obdivuhodné, pokud je právě ve stavu zamilovanosti.
    Posílám nůši panelákového tepla!

    OdpovědětVymazat
  2. Lucko, myslíte, že takhle by to bylo u většiny žen - milenek v reálu? Je to jen dotaz, já o tom přemýšlím, spíš myslím, že těch prakticky a reálně uvažujících milenek je minimální minimum :)

    OdpovědětVymazat
  3. Vůbec nejlepší by bylo, kdyby milenky nemusely bejt žádný. Ale to je utopie. Dobrejch chlapů je málo, važte si nás! - říká můj kamarád gynekolog. A vidím to kolem sebe, jaký jsou hony na aspoň trochu ucházející muže. Tahle hrdinka se ale ocitne v roli milenky spíš nechtě a dost těžce to nese. Jenže ho miluje, takže co s tím? Baví mě rozebírat tyhle situace, třeba i lehce neobvykle. Nejvíc jsem zvědavá, jestli to přijmou diváci. Fakt nepíšeme podle žádnejch dosud prověřenejch vzorců. :-)

    OdpovědětVymazat