čtvrtek 15. prosince 2011

Chlubiti se cizím peřím

Tak mám napečeno. A strašně to všem chutná. Akorát, že jsem nepekla já, ale pečící paní. Trs jmelí jak z Cimrmana jsem zase dostala od souseda horolezce. (Znáte tu scénu? Pozor, bouchne to! A bude to slyšet, až to bouchne? Jo, takhle SILNĚ to bouchne!) Tenhle trs by opravdu vzbudil i nápovědu. A to, že nepeču, není výjimečně nedostatkem času, ale tím, že to prostě neumím. Nebo umím ne moc dobře, abych byla přesná. Nevyjde mi z toho nikdy, co má. Ale když jsem ještě něco sem tam pekla, tak jsem si v duchu skládala slova do vět, jak o tom napíšu.
Opět se mi množí pozvání na vánoční večírky, akce a mecheche, a já s politováním musím říct, že letos opravdu nikam a vůbec k nikomu nepřijdu. Nejvíc želím sobotního Vánočnění u Ivy Ouhrabkové v Liberci v jejím ateliéru, protože lepší vánoční akci jsem nikdy nezažila. A pak mě taky pozvala Jitka Schneiderová na charitativní akci, kde bude coby baristka dělat různé druhy kávy a osobně ji každému uvaří. Přišla bych moc ráda, ale nemůžu. Píšu.
Snad za rok!






1 komentář:

  1. Copak cukroví, ale jmelí!!! No ty máš pěknej kousek:-) A pečící paní se hodí, ale v rámci zachování lehce rozkydlé postavy si pečeme málo a jen to,co nám nechutná! :-) Ba ne! A na nějaký vánoční mecheche bys zajít měla! Abys zůstala normální - teda aspoň trochu.. A.

    OdpovědětVymazat