Svařák a co bylo dál








Prodloužený víkend byl báječný. Stela s sebou měla na chalupě kamarádku, nám (dospělým) přijela taky návštěva, koukali jsme na vánoční filmy, Ivan vařil ... pohodička. V sobotu bylo v Nostalgické myši rozhlasové natáčení s filmovým historikem Pavlem Tausigem (mimochodem třeba film Kolja je psaný na jeho námět), tak jsme si to byli poslechnout a zatleskat. Víkend byl pracovně volnější a moc jsem nepsala, protože Marcela nestíhá vytvořit pro oba projekty, které já píšu, bodové scénáře, což je hrozná fuška, kterou já neovládám a tak radši tiše čekám, jen aby to někdo nechtěl po mně. Ahoj, Marcelo, nečti a piš! Víkend by byl ještě báječnější, kdyby v sobotu večer Stela neprolítla skleněnou výplní dveří a nemuseli jsme akutně jet na chirurgii. V tom neštěstí jsme měli velké štěstí, protože jediná díra od střepu byla blízko tepny, jinak je Stela spíš podrápaná. Uf. Nedělní večer pak byl se svařáčkem hezkou domácí tečkou za celým víkendem.

2 komentáře:

  1. Uf, ty děti, Stela má dobrého anděla strážného:-)P.

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj Lucie! Nečtu a píšu! Následuj boďáky! Těší mne, že jsem Vám umožnila pěkný svařákový podvečer, netěší mne, že si Stela zvolila skleněnou zkratku. Dnes jsem do školy vlekla celou bruslařskou výbavu včetně helmy a oblečení na led a tiše proklínala školu, které nestačí dětské skotačení v zatuchlé tělocvičně a žene děcka do sportovních hal:) Tak čekám, s čím přijde domů naše nemotora. M

    OdpovědětVymazat